„Lex Szyszko se svým významem podobá nedávnému hlasování o zákonu na ochranu přírody u nás, jen s tím rozdílem, že u nás byl uzákoněn smysluplný návrh bez skrytých změn. V Polsku chtěli snížit byrokracii, a tak si odhlasovali, že na svých pozemcích mohou lidé kácet stromy bez omezení. A vedlo to k neuvěřitelnému úbytku zeleně,“ vysvětluje Michal Veselý z Nadace Partnerství a zároveň ředitel asociace středoevropských nadací Environmental Partnership Association. Změny v zákoně by nyní měly dát možnost úřadům kácení zakázat. „Pokud budete chtít na svém pozemku kácet a strom bude mít ve výšce sto třiceti centimetrů určitý obvod, budete muset záměr nahlásit a úřad má dva týdny na to, aby vám to případně zakázal. Pokud tak neučiní, má kácení automaticky zelenou,“ doplňuje Veselý, s tím že tuto změnu se nenápadně do návrhu zákona vložili sami poslanci. „Původní návrh s žádným minimálním obvodem nepočítal. Když strom pokácíte a dřevo uklidíte, nikdo vám nedokáže, jaký měl strom obvod v dané výšce.“

V komuniké organizací, které zastupují vlastníky půdy, lesnické organizace, evropské environmentální nadace a další organizace se například píše, že je třeba se o stromy postarat, protože mají obrovský vliv na mikroklima, čistí vzduch, mají vliv na záplavy, pomáhají při boji proti klimatickým změnám.

Polské stromy jsou navíc důležitou součástí kulturní historie Polska. „Nepochybuji o tom, že jedním z důvodů vítězství polského Dubu Josef v anketě Evropský strom roku, byla i obrovská angažovanost Poláků právě kvůli zmiňovanému zákonu,“ doplňuje Michal Veselý.