Dánský film Bastard je místy trochu melodramatický, ale tvůrcům se vždy podaří z toho včas uniknout, i když někdy jen velmi těsně. Jde o realisticky pojaté drama o dobývání a kolonizaci dánských vřesovišť na Jutském poloostrově někdy v polovině 18. století. Více než s drsnou přírodou musí vysloužilý armádní kapitán – farmář Ludvig Kahlen ale bojovat s nevůlí mladého zpovykaného násilnického šlechtice ze sousedního panství, který se obává dynamické konkurence. A jistěže dojde i na vztahový trojúhelník.

Podobným, jak se dnes říká, výzvám čelí i hlavní protagonista filmu Ferrari, pojednávajícím o životě zakladatele značky, slavného Enza Ferrariho. Ten je zmítán neustále se vršícími problémy, jejichž třeba i jen malá část by pro mnohé dnes byla důvodem k naprostému a paralyzujícímu zoufalství. Enzo jimi však prochází se stoickým klidem. Soustředěn na jediný cíl, jímž je závodění, a hlavně vítězství nad konkurenční značkou Masserati. Současně kličkuje v italském vztahovém propletenci mezi právoplatnou manželkou, která je zároveň spoluzakladatelkou automobilky s významným podílem, a milenkou, s níž má malého chlapce, po smrti manželčina syna svého jediného potomka. Vše se odehrává, pakliže se vůbec něco v soustředěném vědomí samozřejmě elegantního a nenuceného Itala odehrává, někde uvnitř, za chladným zevnějškem automobilového impresária.

Oba filmy vlastně zobrazují životy a souboje typu mužů, sveřepých průkopníků, často až bezohledně soustředěných na svůj cíl, kteří se díky sterilní povaze soudobého světa už nejspíš prakticky nevyskytují. Doba to jednoduše neumožňuje. V mnoha životních situacích to můžeme brát jako pozitivum, ale přeci jen k těm jejich pionýrským dobám, k jejich úspěchům a vzepětím i totálním pádům a utrpení hledíme s obdivem a snad i s trochou závisti.

Snímek Zóna zájmu je velmi silnou a originální výpovědí o holokaustu a banalitě zla. Zdálo by se, že na toto téma toho moc nového a jinak už vytvořit nelze. Autorům Zóny zájmu se to ale podařilo. Antihrdinou snímku je velitel koncentračního tábora v Osvětimi Rudolf Höss spolu se svou rodinou, která žije obyčejný a – dá se říci – idylický život v těsném sousedství tábora, v němž probíhá průmyslová likvidace židů a dalších „nepohodlných“.