Málokdo ví o tom, že jako mladíci byli totálně nasazeni do Říše, ale dojíždění do Prahy a jako atleti běhali za Slavii. Luboše jsme později znali ve spojení s baletem Národního divadla. To zase Milan uprostřed 50. let nás jako dorostence chodil trénovat do Stromovky do Sportovní školy Otakara Jandery, kde nám během letního soustředění sděloval mnohé o atentátu. Třeba i to, že Kubiš s Gabčíkem noc před atentátem nocovali u Ogounů.
V den atentátu Milan skládal zkoušku ve škole a Kubiš mu měl ráno sdělit, že to večer společně oslaví... Ogounové samozřejmě nevěděli, k čemu se parašutisté chystají a ani je nikdo neudal, a tak přežili. Při případném vtrhnutí Němců do bytu, by prý parašutisté prvně zastřelili majitele bytu. Nepřežily ale zápisky profesora chemie, který je ukryl do tribuny Slavie na Letné. Ta totiž později shořela...
Pamatuji, že i čepice nalezená na místě atentátu měla být Milanova a bylo třeba u stejného krejčího ze stejné látky nechat rychle ušít jinou...
Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV