Jako člověk, který začal chodit do školy již v roce 1944, dodnes si tehdejších kantorů velice považuji za to, co mě naučili. I chování mimo školu, třeba i v dopravním prostředku. Jak se má sedět, že je správné sundat si batoh ze zad a hlavně uvolnit místo starším osobám, co se už třeba opírají o hůl...

Takže je nyní naděje, že zvýšení učitelského platu, třeba až na slíbených 46 tisíc, se podepíše na tom, že třeba školáci sedící na sedadlech určených především pro nevidomé a zírající na mobilní telefony povstanou? Podobných situací přibývá. Vím, ještě jsou zde rodiče. A pak lovení bobříků slušnosti už je také passé?