František Kašpárek: Když se štěstí unaví aneb Povídka volební

09.10.2017 9:39 | Zprávy

Předsedkyně Strany obecného blaha (SOB) právě přemýšlela o tom, že kdyby měla u sebe pistoli, tak vystřelí do vzduchu, aby se všichni členové volebního štábu probrali. Anebo je zastřelím všechny, pomyslela si. A pak sebe. Ale jenom odevzdaně pokrčila rameny. Člověk si nemůže moc vybírat, musí pracovat s tím, co má.

František Kašpárek: Když se štěstí unaví aneb Povídka volební
Foto: Hans Štembera
Popisek: Volič u volební urny, ilustrační foto

„Jak jsme na tom s vylepováním předvolebních plakátů, Michale?“

Michal, benjamínek štábu, který zvolna upadal do klimbajícího snění, se rychle probral a vyhrkl:

„Je to nekonečná dřina. Na jedné straně ulice vylepím naše volební hesla, a když se vrátím, už je to přelepený od konkurence. Naposledy tam jakási politická strana s názvem Call centrum vlípla ceduli, že hledá nové kolegy. To mě řekněte, paní předsedkyně, co je tohle za volební slib?“

Paní předsedkyně rychle zaplašila svoji představu ostře nabité zbraně, přešla k Michalovi a pohladila ho po hlavě.

„To není politická strana, Michálku, to je telefonní marketing, který hledá lidi, co budou telefonovat nám všem, až se z toho všichni zblázníme.“

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

MUDr. Ivan David, CSc. byl položen dotaz

Nerostné bohatství na Ukrajině

Na CNN jste tvrdil, že Ukrajina již nerostné suroviny, které jsou na jejím území nevlastní, že je vlastní někdo jiný. Jak to víte? Myslíte, že tak na USA šije nějakou boudu, a proto došlo i k vyhrocení oné schůzky, kde se měla smlouva podepsat? A kdo je tedy podle vás vlastní?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Hampl: Proč si lidé pořizují děti?

14:41 Petr Hampl: Proč si lidé pořizují děti?

Druhý pohled Petra Hampla