Nikoli na okraj dění je třeba sdělit, že být bakaný, to ještě předevčírem něco znamenalo. Něco, bez diskuze špatného, u všech malyšů, kteří se ještě nedostali do prepuberty. Tak nějak vypadá i současná mediální scéna, kde nám angažovaní novináři a publicisté předvádí izolované jednoaktovky s naprosto nemožným nasvětlením.

Nejčastěji je to zelený boďák zapíchnutý do druhořadého herce ztvárňujícího předvolební naději, zatímco v přítmí scény mizí aktovky s brilianty, šperky, investičním zlatem, nabývací listiny k lukrativním polnostem, vojenským lesům, vojenským újezdům vůbec apod. Ale, kdo by myslel na takové pitomosti, když nedávno Kordulka dostala svoji první roli, a po ní jistě přijdou další.

Být herec, jak ví kdejaký jouza z Vinohrad, je omezující, ale dostat se do kategorie politických režisérů, to už je jiné, nedivadelní kafe. Z tohoto postu se člověk může snadno obsadit i do několika lukrativních rolí, nejen pouhých televizních či časopiseckých reklam.

Kdo se ovšem chce trochu seriózně zabývat případem OKD, tak by si mohl přečíst článek Vyrabovaná země, zoufalí lidé v Parlamentních listech (23. 7. 2013). Rozhovor se známou investigativní novinářkou Janou Lorencovou je konkrétní a vede do nevyšších pater české politiky.