Jedině snad nějaký odborník z Univerzity Karlovy nebo Masarykovy univerzity, který se za úplatu rád předvede před trestním senátem coby odborník na vyžádanou problematiku ve vykonstruovaném procesu proti chudákovi z demokratické Sahary našeho, ze zahraničí tak pečlivě ošetřovaného státního útvaru.

Jen provokatér a xenofob by si mohl myslet, že politicko-společenské črty a koláže a průvodní story a popisky (z mainstreamu), jsou zavádějící. Nic takového. Snad až na nějaké kognitivní vyzáblosti nazvané demokratické volby s kandidátkami typu zvolte nás, udělejte nám zadost, budeme se mít, jedna radost.

Kdo o tom pochybuje, tak si může připomenout zájem voličů o letošní volby do Senátu: plných 15 procent! A abychom tomu zcela rozuměli, tak malé procento není dáno nezájmem o naši horní komoru, tj. apatií občanů, ale naopak silnou spokojeností s její činností. Přestala být totiž trafikou a stala se organickou součástí naší společnosti, až do té míry, že ji přestáváme vnímat jako cizorodé těleso, takže proč o ní hlasovat? Hlasujete snad o svém šestém prstu na ruce? 

Jak kráčet k úspěchu

Jak je dostatečně známo z naší lidové slovesnosti, tak se musíte narodit na lavici, ne pod ní! K zabrání společenského prostoru (mocensky vyfutrovaného claimu) dnes (jako včera) stačí být z dobré rodiny, třeba disidentské šlechty.  Vysokou školu pak dostanete jako kapesné. V tomto směru nic nepomáhají protesty pravých demokratů, jako je Marek Benda a někteří další exulanti z reality (viz přílepková 5. kolona našich zákonodárců). Ne, že by se mladí a nadějní i jinak nečinili, viz ÚSTR a jejich vzdělávací programy. Pokud toto sémě dopadne do úrodného klína jisté ministryně za ČSSD, je takřka nemožné, aby se z toho nezrodila další rozsáhlá koncepce školství podložená miliardami, které jinde opravdu neschází. Jiří Dienstbier začal s demokracií experimentovat dokonce na tribuně Bohemians 1905, já si už nepamatují na reakci místních fanoušků, ale nebylo nijak zvláštní, kdyby tito chtěli vstupné nazpátek. Ne, za předvedenou hru fotbalistů, ale za zmíněný experiment.
Demokracie není bez komplikací, ba je doslova implikuje      

Pokud by měl myslitel a sociolog  Zygmunt Bauman vysvětlovat situaci ve střední Evropě a nedej Bože v ČR, tak by se nejspíše silně zpotil, případně rovnou řekl, že si musí naléhavě dát silný anglický čaj a čokoládové sušenky. Není vyloučeno, že by se v náhradním programu začetl do knih Fredericka Forsyta. Ten byl nadaný a informovaný, o reálném světě toho věděl pozoruhodně mnoho. Něco z toho vložil i do knih, které mají vysokou čtivost a obleženost v knihovnách.