Celý podzim pracovali lidé z ministerstva financí pod vedením člověka s třicetiletou praxí na kontrole hospodaření Ústavního soudu se svěřenými veřejnými penězi.
Výsledek je pro tak nějak typický pro státní instituce v České republice. Zakázky bez výběrových řízení a vykazování užití majetku nad možnost reality v čase a prostoru a tím vyšší výdaje. Závěry kontroly? Ústavní soud pochybil a vyčíslené škody jdou do milionů. Normální by bylo vyměřit pokutu a zároveň hnát k hmotné odpovědnosti lidi, kteří mají za svěřené peníze na Ústavním soudu odpovědnost. A chtít náhradu. Jenže to bychom nesměli být v České republice a ministerstvo financí, které spravuje veřejné peníze občanů, by nesměl vést bezpáteřní politický matador Miroslav Kalousek, který po vyvolených peníze nevymáhá. Vyvolení se v politice vždy šiknou a na buzeraci a vymáhání je tu zbylých deset milionů lidí, kteří to, co bylo odpuštěno veřejnému sektoru, zatáhnou ze svého.
Rychetský mlčel celý podzim minulého roku. Nějaká kontrola správy veřejných peněz jím řízeným soudem byla zjevně pod jeho rozlišovací schopnost a raději věnoval čas komentářům na téma politiky. Proti neústavnosti kontroly se nijak neohradil a na „nezávislost Ústavního soudu“ si vzpomněl až v okamžiku, kdy kontrola odhalila výše uvedené. Člověk by čekal slova pokání a sypání si popelu na hlavu s jasným vyjádřením, že na základě výsledků vyvodí osobní odpovědnost vůči odpovědným lidem na soudu. Vždyť jde o jednu z nejvyšších státních autorit, která by měla jít příkladem. Místo toho vysvětlil Kalouskovi, že kontrola byla protiústavní – a Kalousek uznal, že o Ústavě ví Rychetský víc, než on, a výsledky kontroly shodil pod stůl. Žádné pochybení, žádné uměle zvýšené náklady, žádné zakázky bez výběrového řízení. Nic z toho se rozhodnutím Kalouska nestalo. Žádné vracení peněz, žádná odpovědnost, žádné pokuty. Zapomeňte. Kdo by zpochybňoval slova Rychetského, však on se ještě ve své funkci může v budoucnu hodit.
Odměnou za třicetiletou dobrou práci vedoucích kontrolorů Roberta Šípa, který bez rozdílu toho, kdo z politiků ministerstvo vedl, odhaloval jednu nehospodárnost při správě veřejných peněz za druhou, nebyla pochvala od ministra. Robert Šíp se slovy „nedovolím si hodnotit, co je to za hru. Můžu vás ale ujistit, že za výsledky kontroly ručím a jsem schopen je kdykoli obhájit,“ z ministerstva odchází (více zde). Dotkly se ho Kalouskovy mediální komentáře o jeho neloajalitě, přestože média získala primárně informace o kauze nikoli od něj, ale přímo z Ústavního soudu.
V roce 2011 odpustilo ministerstvo financí pod vedením Miroslava Kalouska 90 % sankcí za neoprávněně čerpané dotace z let 2006 až 2009. Finanční úřady sice zjistily v uvedeném období chyby při čerpání a vykazování dotací a vyměřily kvůli jejich zneužívání sankce ve výši 34,5 miliardy korun, jenže nadřízené ministerstvo financí z této částky odpustilo celých 31,1 miliardy. Těžko se vyvarovat spekulacím nad tím, že právě takovými způsoby si zajišťuje Miroslav Kalousek legálně své věrné, když pak potřebuje nějaké protislužby v dalším politickém angažmá nebo dary a služby pro kampaně.
V každém případě se cítím být jako občan České republiky Kalouskem opět okraden. Tentokrát tím, že smetl ze stolu výsledky kontroly Ústavního soudu a nikdo nebude pohnán k zodpovědnosti a úhradě vzniklých škod. Ano, i já si myslím, že je Miroslav Kalousek zloděj, jakkoli se shoduji s Radimem Jančurou, že lidi jako je Kalousek do tepláků nikdy nedostaneme.
Psáno pro blog idnes.cz
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: František Matějka
