Ta zaznívající z řad naší umělecké fronty, které nikdy nedělá problém, eufemisticky řečeno, jeden den ze zištných důvodů zpívat na festivalu politické písně v Sokolově a druhý den ze stejných důvodů v Bílem domě na oslavách Dne nezávislosti, komentovat nebudu. Naopak se zastavím u výroku předsedy KDU-ČSL Pavla Bělobrádka, který na slova premiéra řekl: "Tento výrok, který zásadně mění dlouhodobé pozice ČR, vnímám jako jeho osobní názor, který nebyl koaličně ani vládně projednán či konzultován, a může vážně ohrozit vztahy v rámci visegrádské čtyřky - hlavně s Polskem, ale i dalšími spojenci v rámci NATO - mj. v Pobaltí."

Nerozumím v Boha věřícímu  panu Bělobrádkovi, neboť právě  v Polsku se lékaři připojují k deklaraci víry, ve které  se uvádí, že lidské tělo i život jsou božím darem, a proto jsou nedotknutelné, a že příchod na svět i odchod z něj závisí výlučně na božím rozhodnutí, a proto odmítají polským ženám předepisovat antikoncepci a provádět potraty. Na druhé straně těm samým vykonavatelům Boží vůle  nevadí harašení zbraněmi, ač mají schopnost vykonávat plošné  "potraty" usmrcováním již narozené populace. V Boha nevěřím. I proto, že Havlův teleskop brány nebeské a poletování andělů  nezachytil. Přesto jsem přesvědčený, že kdybych neměl pravdu, že by si přál, aby byla jeho úcta k životu vykládána jak se komu(Bělobrádkovi) hodí.