Dokonce i americký prezident Barack Obama zmírnil o víkendu očekávání a poprvé připustil, že konečného urovnání možná nebude dosaženo. Podle něj zřejmě vznikne jen rámcová dohoda, která neřeší nejzásadnější problémy ani situaci v pásmu Gazy, kde vládne teroristický Hamas, a která bude platit jen přechodnou dobu, než se sjedná definitivní mírová smlouva.

Vyjednávací týmy se však sešly už zhruba dvacetkrát – vždy tajně a bez detailů o průběhu jednání. Informace, které pronikly na veřejnost, naznačují, že ani jedna strana neustoupila ze svých požadavků – Palestinci dál trvají na hranicích z roku 1967 a východním Jeruzalémě jako hlavním městě, zatímco Izrael odmítá Jeruzalém rozdělit a požaduje přítomnost svých vojáků na východní straně budoucí Palestiny v údolí řeky Jordán, aby předešel terorismu a pašování zbraní. Hlavním zdrojem palestinského roztrpčení je však výstavba izraelských osad – i když Izrael neslíbil, že jejich rozšiřování zmrazí, zprávy o nových stavebních plánech přicházejí tak často, že skoro vypadají jako provokace. 

Ani jedna strana také neprojevila velké nadšení nad novým bezpečnostním plánem navrženým americkým generálem Johnem Allenem a vypracovaným 160 americkými experty, který jim koncem minulého týdne přivezl americký ministr zahraničí John Kerry. Palestinci jej dokonce nejprve odmítli s tím, že by jen „prodloužil okupaci“, ale později souhlasili, že ho ještě zváží. Detaily o jeho obsahu jsou pouze kuloární, neboť ani tento návrh nebyl zveřejněn – podle jedné verze předpokládá na palestinsko-jordánských hranicích dočasnou izraelskou přítomnost a podle druhé mezinárodní jednotky. S první variantou nesouhlasí Palestinci a s druhou Izraelci. Ti na svých vojácích na východě Palestiny trvají kvůli zkušenostem v pásmu Gazy, a jejich požadavek tiše podporuje i Jordánsko – poté, co se z Gazy jednostranně stáhli a přenechali ji Palestincům, stalo se z ní hnízdo teroristů, kteří na Izrael odpalují tisíce raket. Podle něj může Hamas svrhnout palestinskou samosprávu na Západním břehu stejně jako v Gaze. A na Západním břehu jde například i o zajištění bezpečnosti vzdušného prostoru a nedalekého izraelského mezinárodního letiště nebo o pojistky pro případ islamistického puče v Palestině i Jordánsku. Izrael nechce projednávat hranice budoucí Palestiny dřív, než záruky bezpečnosti získá, zatímco Palestinci chtějí znát přesné hranice svého státu co nejdřív.