Když jsem se před zhruba devatenácti lety stala členkou a nedlouho poté předsedkyní Pražského spolku ochránců zvířat, netušila jsem, do jak náročné činnosti se pouštím. Nemám však mysli veliké množství práce, které na mě spadlo, ani okolnost, že jde pochopitelně bohužel o neplacené úsilí. Stresující je totiž hlavně psychická zátěž, protože neustálý kontakt s případy trpících bezbranných bytostí je velmi vysilující. Nejhorší je však pocit bezmocnosti při snaze živoucím tvorům pomoci.
Od vraždění zvířat je jen krůček k násilí vůči lidem
Zažívání marnosti je způsobeno nedostatečnými zákony a prakticky nulovou snahou ze strany příslušných orgánů vymáhat alespoň ty existující. Proto mě skutečně nadchlo, že se našla skupina našich politiků, která si dala za cíl neuspokojivý stav změnit. Vše jsem se dozvěděla z dnešního článku, který publikovala poslankyně za SPD Lucie Šafránková. V textu vysvětluje důvody svého velkého osobního zaujetí v boji proti ubližování zvířatům. Co je však nejdůležitější, její snaha byla korunována úspěchem. Včera byla totiž v Poslanecké sněmovně našeho parlamentu přijata novela trestního zákoníku, která významným způsobem zpřísňuje sankce za týrání zvířat a bojuje proti množitelům. Poutavý článek poslankyně Šafránkové, kde zmínila i několik konkrétních otřesných případů týrání a vraždění psů a koní z poslední doby, vyšel pod názvem „Pouhá němá tvář? Od vraždění zvířat je jen krůček k násilí vůči lidem!“ a je k přečtení ZDE.
Pomoci může každý, kdo není lhostejný
Nechápu, že proti zpřísnění zákona na ochranu zvířat proti týrání jistá větší skupina jiných politiků protestovala, přičemž jejich argumenty jsou stejně nelogické, jako kruté a bezohledné. Přeji si tedy, aby lidí, jako je poslankyně Šafránková, bylo v naší politice stále víc a víc. Pak snad budu moci věřit, že uspějí i v dalších krocích při své snaze zamezit utrpení zvířat. Mám dlouholetou praxi z desítek případů. Pokud by kdokoli z těch zákonodárců, kdo se zasadili o přijetí výše zmíněné chvályhodně novely trestního zákoníku, nepohrdl radou či radami, na co se například zaměřit, budu velmi ráda, budou-li mě kontaktovat. Samozřejmě, že poradím i všem dalším lidem, kteří nejsou lhostejní k utrpení němých tváří, a uvítám jejich případnou pomoc.
(Autorka článku, Hana Janišová, je předsedkyní Pražského spolku ochránců zvířat. Kontakt: psoz@seznam.cz)
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
