Hana Lukešová: Může být stát Izrael židovským a demokratickým zároveň?

10.11.2015 18:25 | Zprávy

V současné době se objevují názory, že požadavek Izraelců, aby Palestinci uznali Izrael jako „židovský stát“, je nedemokratický, odporující principu lidských práv a svobod. Může být židovský stát demokratický?

Hana Lukešová: Může být stát Izrael židovským a demokratickým zároveň?
Foto: Redakce
Popisek: Izrael

Stát Izrael vznikl 14. 5. 1948 jako teritorium pro téměř vyvražděný židovský národ. Izrael zaručuje právo každého Žida navrátit se do jeho dávné země. OSN se rozhodla umožnit Židům vybudovat si svůj stát v Palestině. Na druhé umožnila seberealizaci i lokálním Arabům, kteří zde žili. Nebylo (a dodnes není) vinou Izraele, že nevznikl samostatný palestinský stát.

Bohužel, v průběhu celých lidských dějin platí princip, že když dva dělají totéž, není to totéž. Na světě existuje spousta zemí, které spojují svou identitu s určitým etnickým původem či konkrétním vyznáním, jejich státy jsou založeny na národnostním či náboženském základě. A nikdo se nad tím nepohoršuje, ba často o tom světová veřejnost ani neví. Například řecká ústava definuje východní pravoslavnou církev Ježíše Krista za státní náboženství. Řecko automaticky poskytuje občanství osobám řeckého původu žijícím mimo Řecko (stejně jako Izrael židovským obyvatelům v diaspoře). Cizí státní příslušník v Řecku získá občanství až po osmi letech. Ústava Norska praví, že evangelicko-luterská víra musí zůstat oficiálním náboženství státu. A to Norsko patří k nejdemokratičtějším zemím Evropy. Proč je provázanost norské země s náboženstvím uznávána, zatímco v případě Izraele (propojení judaismu s izraelskou domovinou) to přípustné není?

Rovněž Bulharsko užívá etnického principu k „právu na návrat“, tzn. že všichni lidé, kteří prokáží, že jsou bulharského původu, získají bulharské občanství automaticky. Proč vadí tento postup u izraelské republiky (udělování občanství etnickým Židům, kteří žijí mimo Stát Izrael)? Německo, tahoun EU, uděluje občanství všem etnickým Němcům vysídleným po druhé světové válce. Přestože v Dánsku existuje více než 150 různých církví, dánská ústava stanoví, že evangelická církev luteránská je hlavní náboženství státu a pouze jí se dostává finanční dotaci od státu. Rovněž irská vláda vydala zákon, podle kterého se etničtí Irové těší zvláštní pozornosti státu. A v neposlední řadě polská ústava zaručuje každému Polákovi žijícímu v zahraničí možnost usadit se v Polsku. Rovněž např. Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Syrská arabská republika a další arabské země jsou spojeny s arabskou populací jak etnicky, tak věrovyznáním (islámem).

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: PV

Mgr. Karel Krejza byl položen dotaz

Co říkáte na to, jak dopadla ODS ve volbách?

Podle mě je škoda hlavně to, že politici, jako třeba vy, co mají mnohdy dobré názory a nebojí se je říct, i když se třeba neshodují s většinou neuspěli. Myslíte, že ODS doplatila na to, že jste zas kandidovali jako SPOLU? Jste pro ukončení spolupráce? A co budete nyní dělat? Zůstanete aktivním polit...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Vladimír Ustyanovič: Zrádci a zrazení

15:40 Vladimír Ustyanovič: Zrádci a zrazení

Čechy a Slováky spojuje nejen historie a soužití ve společném státě, ale také společný boj proti něm…