Francouzský deník Libération zveřejnil informace o plýtvání dotací na fiktivní byt předsedy účetního dvora německého lidovce Klause-Heinera Lehneho. Nejvyšší kontrolor EU si měl podle autora článku Jeana Quatremera z rozpočtu Unie nechat proplácet i nepřiměřené náklady na občerstvení. A stal se přeborníkem v netransparentnosti výdajů své kanceláře. Reportér Jean Quatremer je novinářské eso v unijní žurnalistice. Jeho články o defraudacích peněz z rozpočtu tehdejších Evropských společenství (ES) – předchůdce dnešní EU - vedly už jednou k pádu Evropské komise. Pod tlakem zveřejněných skandálů o hospodaření Společenství Evropský parlament v roce 1999 vyslovil nedůvěru Evropské komisi vedené Lucemburčanem Jacquesem Santerem.

Libération přinesl informaci, která by mohla vést k odchodu Lehneho z funkce předsedy Účetního dvora. Podle Bruselské smlouvy musí být všichni auditoři, kteří jsou členy nejvyšší kontrolní instituce EU, nezávislými a nestrannými osobnostmi. Lehner však v rozporu se Smlouvou zůstal členem CDU a na webu Düssledorfské organizace je dokonce veden jako čestný předseda partajní rady. Podle francouzského deníku jde o ukázkový příklad právem EU zakázaného střetu zájmů. „To je v rozporu se zásadou stranické politické neutrality“, konstatuje doslova Libération v článku pod názvem „Podvody na vrcholu Evropského účetního dvora“.

Podle Quatremerova šetření se šéf unijních kontrolorů zdržuje více v domovském Düsseldorfu než v sídle ECA, který sídlí v lucemburském hlavním městě. Přehledy o přítomnosti šéfa účetního dvora v hlavní budově úřadu prý působí dojmem, jako by práci pro EU vykonával na částečný vedlejší úvazek. Jeho služební limuzína je prý před budovou úřadu k vidění pouze jednou za ¼ roku, kdy jsou svolány porady vedení úřadu. Ani to však Klausi-Heineru Lehnemu nebrání, aby si nechal z rozpočtu EU celoročně proplácet 3.000 eur měsíčně za služební byt na prestižní adrese v Lucemburku. Jen na toto ubytování mu bruselská pokladna vyplatila 325 000 eur.

Po kontrole účtů vedení úřadu navíc vyšlo najevo, že na stejný byt, v němž za poslední rok nikdo ani jednou nepřespal, pobíral z rozpočtu EU náhrady i další člen vedení Účetního dvora. I o něm se francouzskému listu podařilo zjistit, že se prací v úřadě „nenechá příliš zdržovat“. Oba výtečníci prý mnohem více času než na pracovišti tráví na různých zahraničních pracovních cestách. Přesto se oba kontroloři hospodárnosti vynakládání peněz z rozpočtu EU vůbec nestyděli nechat si proplácet horentní sumy za pořádání pracovních snídaní a setkání s novináři za účelem informování veřejnosti o práci úřadu. A to i ve dnech, kdy je v Lucemburku nepotkal jediný člověk. Když se od Lehneho skutečný novinář Quatremer pokusil získat nějaké údaje o opulentním utrácení nejvyšších evropských auditorů, narazil na hradbu mlčení. Po 3 dny nedostal odpověď na jedinou ze svých otázek.