Ivan David: Řecko hledá cestu z bruselské pasti

22.08.2020 19:01 | Zprávy

Premiéři členských států EU na středeční videokonferenci Evropské rady „poklábosili“ o situaci v Bělorusku a v Egejském moři. I když některé sdělovací prostředky tvrdí, že schválili sankce proti Bělorusku, k ničemu takovému ve skutečnosti nedošlo. V dokumentu z jednání je v otázce Běloruska pouze 8 bodů, které mají charakter deklarace o podpoře opozice, výzev k nenásilnému řešení konfliktu a upozornění, že EU bude situaci bedlivě sledovat.

Ivan David: Řecko hledá cestu z bruselské pasti
Foto: archiv
Popisek: MUDr. Ivan David, český psychiatr. Za politické hnutí SPD byl zvolen poslancem Evropského parlamentu

Sankce proti Bělorusku se snaží prosadit Evropská komise, v současné době Radě předsedající Německo a stálý předseda Rady Charles Michel. Blokuje je skupina zemí na čele s Řeckem a Kyprem. Minulý týden na Radě pro všeobecné záležitosti řecký ministr zahraničí Nikos Dendias vetoval uvalení sankcí na Bělorusko. Mimořádné zasedání totiž bylo původně svoláno na žádost Řecka k řešení opakovaných tureckých ozbrojených loupeží plynu v řeckých a kyperských pobřežních vodách. Ministr zahraničí předsedajícího Německa Heiko Maas však na program tohoto jednání 14. 8. 2020 mimo schválený plán vložil i bod týkající se Běloruska.

Řecko a Kypr při svolání mimořádného zasedání Rady navrhovaly, aby EU uvalila ekonomické sankce na Turecko, které svými vojenskými fregatami doprovázejícími zlodějské vrtné lodě, ohrožuje i civilní plavidla. Zasedání bylo svoláno po srážce turecké a řecké fregaty. Řecká loď se snažila tureckému vetřelci bránit ve vniknutí do řeckých pobřežních vod. Protiturecké sankce vetovalo nejen předsedající Německo, ale i Itálie, Španělsko, Malta, Maďarsko a Bulharsko. Předsedající Německo současně spolu s Komisí navrhlo uvalit sankce na Bělorusko. Ty oplátkou vetovali Řekové a Kypřané. Jednoduchá logika: „Odmítáte pomoci nám – pak nemáme důvod se do vás nechat zatahovat do vašich sporů s Ruskem.“

Navrhované sankce proti Bělorusku jsou totiž jen taktickým nástrojem v rámci protiruské strategie. Cílem je dosadit do Běloruska prounijního „satrapu“, který by zpřetrhal ekonomické vztahy s Ruskem, vydal běloruský trh a podniky „v plen“ západním nadnárodním korporacím. A nakonec přivedl do Běloruska – tedy na ruské hranice - základny NATO.

EU opakovaně selhala při řeckých i kyperských žádostech o pomoc proti turecké agresi. Turecko již třetím rokem beztrestně narušuje pobřežní vody členských států EU – Řecka a Kypru - a krade v nich plyn a ropu. Od léta 2018 do podzimu 2019 dokonce turecké válečné lodi prováděly nelegální blokádu Kyperské republiky, což je podle mezinárodního práva akt vojenské agrese. Přestože turecké fregaty zastavovaly, prohledávaly a bránily v plavbě civilním lodím plujícím pod vlajkou řady členských států EU, nezmohl se Brusel nikdy na víc než „plané kecy“. Deklarace podpory Kypru a vyjádření znepokojení.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: PV

Opravdu věříte tomu, že je Evropa silná?

Co na mezinárodní scéně dokázala? Třeba o míru na Ukrajině se začalo jednat až se zvolením Trumpa, dohoda o clech s USA je podle mě mnohem víc výhodná pro USA než pro Evropu a ekonomika Evropy čím dál víc zaostává jak za USA, tak za Čínou. Co se týká naší obrany, tak opět jsou evropské státy závislé...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Paroubek: Jak stavět levně komunální byty?

15:49 Jiří Paroubek: Jak stavět levně komunální byty?

Zhruba před šesti lety jsem se snažil inspirovat vedení ČSSD k návrhu zákona o financování komunální…