Bohuslavu Sobotkovi a jeho ministrům sice přímo nehrozí, že by mohli dostat způsobenou škodu k úhradě, ale politickou odpovědnost nesou a s politickými důsledky u voleb počítat musí.
Potíž se sankcemi je především v tom, že neplní deklarovaný smysl a zatím se jeví jako svého druhu masochismus, kdy EU kvůli nespokojenosti s vývojem na Ukrajině trestá sama sebe. Výzvy k jednotnému postupu s ostatními unijními partnery, které se ozývají na premiérovu adresu, jsou výzvami, abychom netrhali partu, i když víme, že společná pozice je vadná. Dilema, které politici řeší je ovšem složitější, než jestli mají vyskočit z okna jen proto, že tak činí i druzí.
Vše nasvědčuje tomu, že blízká budoucnost bude patřit destrukci. Rusko je zjevně pro Západ zajímavější jako nepřítel, než jako partner. Sobotkovi jako by Američané zapomněli říct, že zbytečně řeší nějaké ty drobné miliardy ve strojírenství v situaci, kdy se odepisují bilióny a připravuje pořádně studená válka, které je psychologicky třeba, aby lidé akceptovali restart systému, který je finančně v koncích a stydí se to o sobě říct.
Vzepřít se jednotně vedené eskalaci napětí, což je pravým smyslem sankcí proti Rusku, není postoj nekolegiální s partnery, nýbrž postoj vlastně naivní. Český premiér ani česká vláda nemají sílu změnit trend, který zvolilo NATO a EU.
Do průšvihu míříme s ostatními bez ohledu na to, zda zvedneme ruku pro sankce, anebo ne. Kdyby ovšem nakonec měl Bohuslav Sobotka kuráž sankce proti Rusku odmítnout, či rovnou vetovat, bylo by to gesto v duchu nejlepší Havlovské tradice, kdy Václav Havel na námitku, že vzdorovat přesile nemá smysl, odpovídal: Má to smysl. Jenomže to už se nebavíme o exportu, ale o pokusu udržet mír.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz