Policie pak navíc vstupovala na tenký mediální led, neboť již samotná podezření, se kterými zahájila vyšetřování, těžce poškozovala stranu, která se dlouhodobě těšila přízni pravicově orientovaného novinářského mainstreamu.
Na otázku „komu to poslouží“ se nabízela vskutku tragická odpověď: levicové opozici a občanské společnosti. Hájit Nečase dost dobře nešlo, ale vyšetřovatelé se státními zástupci coby poslové špatných zpráv rovněž nemohli počítat s potleskem.
Pokusy kriminalizovat kriminalisty, kteří poškozují kriminálníky, byly nicméně spíše vzácné. Kritika protikorupční policie a státních zástupců se omezovala třeba na nedostatek galantnosti k premiérově milence vláčené v poutech, anebo se akademicky diskutovalo, zda je politický handl stíhatelný jako korupce.
Po roce od dramatické razie na Úřadu vlády pak budí nespokojenost, že se případ vleče a čerstvě se mudruje, že zásah byl vlastně na nic, protože vše stejně běží postaru, kmotři dál prostřednictvím politiků dělají kšefty se státními zakázkami.
Zatímco se ale čeká na to, jak bude případ pravomocně vyřešen soudy, veřejnost už si názor na to, jak se u nás dělá politika a jací lidé politiku dělají, utvořila. Zveřejněné odposlechy byly dostatečně výmluvné, aby znechucený občan místo volby mezi zavedenými stranami začal volit proti nim.
Už je také zřejmé, že politici zaregistrovali změnu společenské atmosféry a jejich vystupováni se mění. Velmi zjednodušeně řečeno jsou měně arogantní, méně si dovolují, dokonce to vypadá, že si najdou čas i na naše problémy. A to je zásadní změna: Před rokem politici řešili jen sami sebe a to se jim stalo osudným.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
_635309979947638752.jpg&id=21169)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz
