Krajské a třetina i senátní, už na podzim.  Co nevidět se objeví i kandidáti, nabízející nám, ne snad modré z nebe, ale řadu věcí, které pro nás udělají, v případě zvolení. V Praze budou rozdávat ranní koblihy cestujícím, kteří nestihli posnídat, aby poznali sami už před volbami, jaké dobré je čeká, zvolí-li ty pravé, ty co jsou uvedeni na, ke koblize, přiloženém letáku.

Strany, míněny politické, oznámí výši nákladů, které se připravují na volby vynaložit a po volbách příspěvky obdržené od státu a sponzorů. Škarohlídy napadne, zda by ty peníze nešly vynaložit na potřebnější a rozumnější věci, ale pak si uvědomí, že každá sranda něco stojí, a mávnou nad tím ve většině raději rukou. Stejně televize propere na obrazovkách strany a jedince jí nepříjemné a zmíní občasné vzbouření na vsi, které někde proběhne. Potom budeme všichni čekat na další volby, jak je nám čas přinese.

I když jsme nyní slyšeli z úst takřka nejpovolanějších, že stát se nedá řídit jako firma, budou se nám kandidáti ve své většině nabízet prostřednictvím reklamy.

Přibližně polovina pod heslem, „podívejte se, co jsme dokázali“, a druhá polovina s heslem, „koukněte, co pokazili“. Samozřejmě, jako každá jiná reklama, budou mít i tyto svá pokračování. První skupina, „ve vlastním zájmu, nechte nás pokračovat“, druhá pak, „ve vlastním zájmu, nechte nás napravovat“. Potom se ještě dozvíme, jak kdo to myslí, a proč nemáme věřit těm na druhé straně. Udivuje mě, že banky dokážou na tak pochybný projekt půjčit peníze.