Letos je jakési půl výročí skončení druhé světové války, protože uběhlo sedmdesát pět let od jejího konce. V Evropě to bylo v květnu osmého a devátého, kdy Německo po podpisu spojenci předložených listin, poprvé v Remeši 7.5.1945 a podruhé v Berlíně v noci z 8 na 9.5.1945, bezpodmínečně kapitulovalo. V Asii Japonsko bezpodmínečnou kapitulaci podepsalo 2.9.1945 na bitevní lodi Missouri, kotvící v tokijském zálivu, i když vlastní kapitulaci vyhlásilo samo Japonsko už 15.8.1945. Kapitulace byla důsledkem svržení dvou atomových pum, jedné na Hirošimu dne 6.8.1945 a druhé 9.8.1945 na Nagasaki Američany, ale netýkala se Kwantungské armády v Mandžusku, která bojovala s Rudou armádou pod velením maršála Vasiljevského (působícím zde jako generálplukovník Vasiljev). 17.8.1945 poslal generál Jamada radiogram, že přikázal Japonské armádě se vzdát a předat zbraně Rudé armádě. Vasiljevskij, protož se rozkaz Jamady nedostal ke všem jednotkám, prodloužil termín kapitulace do 20.8.1945. Do zajetí vzala Rudá armáda 148 japonských generálů a 594.000 vojáků. Celé tažení Rudé armády trvalo 24 dnů a bojové akce 12 dnů.

Poslední výstřely této války, pokud pomineme werwolfy a banderovce, padly ve Střední Evropě u Milína u Příbrami v Čechách, kdy došlo k bitvě mezi Německou skupinou tvořenou vojáky wehrmachtu a SS, proti kterým útočili čeští partyzáni, jednotky Rudé armády a americké tankové divize, ve dnech 11. až 12. května. Ráno 12.5. podepsal jejich velitel kapitulaci a pak se zastřelil, protože ho Američané s rodinou odmítli vzít do zajetí. Do zajetí bylo vzato na 6 tisíc německých vojáků a esesáků, v boji jich bylo zabito asi jeden tisíc. Na sovětské straně padlo asi 2300 vojáků a Američané měli 1120 padlých. Poslední výstřely v Asii, pomineme-li Koreu, Vietnam a Kambodžu, padly v šedesátých letech, kdy stále jednotliví vojáci Japonska se snažili vést válku na ostrovech v Tichomoří.