Ivan Štern: Václavské náměstí a jistá Hanáková

13.07.2013 15:15 | Zprávy

Na pražském Václavském náměstí mě kdysi uváděli do vytržení párkaři. Byly to dřevěné boudy, natřené na bílo. Spolehlivá stanice poslední flamendrovské pomoci. Jedna stála hned u koně, druhá naproti kinu Jalta, třetí u kina Hvězda a čtvrtá konkurovala vyhlášené kuchyni protějšího hotelu. Vonělo to tu přepáleným tukem a hořčicí. Plnotučnou.

Ivan Štern: Václavské náměstí a jistá Hanáková
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ministryně kultury Alena Hanáková

Říkali jsme jim párkaři, a přitom chlapíci v boudách prodávali smažené klobásy. S pěkně propečenou kůrkou. Kus chleba, na tácek kydnutá plnotučná hořčice. Kouzlo párkařových klobás tkvělo v tom, že ji nořil až po krk do přepáleného tuku. Nikdy jej nevylévali. Jen zásobu doplňovali stále novými dávkami. Dnes je to zakázáno. 

Na Václavák jsem chodíval jen tak bloumat a pozorovat hemžící se lidičky. S klukama pak balit holky. Po neúspěšném balení na vepřenky do Koruny. Dnes, když už tudy opravdu musím, jen prolétnu. Koho by bavilo pozorovat turisty, jak se cpou spařenými žemlemi, do nichž jim ve fastfoodu vsunuli karbanátek z náhražek. Tam, kde dnes dostanete hamburger, stál nakladatelský dům a v přízemí veliké knihkupectví. 

Celej ten slavnej hamburger se může zahrabat před vepřenkami z automatu Koruna. Smažená placka z poctivě namletého masa. Ozdobená cibulí a plnotučnou hořčicí a plácnutá na krajíc nenáhražkového chleba. Zatímco jste se cpali vepřenkou, hypnotizovali jste u téhož pultu ceduli „Palačinky budou za deset minut“. Žvýkali jste pomalu. Musíte vydržet celých deset minut. To bylo slávy, když je slavně přinášeli. Tenounké, stočené do ruliček, naplněné jahodovým džemem a pocukrované po celé délce. Fronta, která se na ně postavila, je schlamstla naráz. Jen cedule „Palačinky budou za deset minut“ zůstala. A do desíti minut znovu byly. 

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: rozhlas.cz

Eva Decroix, Ph.D., MBA byl položen dotaz

Proč přijímat něco, co je k ničemu?

Pokud vím, i vy jste jste pak byli proti migračnímu paktu, i když za připojením k němu paradoxně stojíte také vy. I teď tvrdíte, že je nutné ho změnit a vylepšit. Proč by to nemělo jít potom, co ho odmítneme? Nebo v EU to tak funguje, že když něco odmítnete, máte smůlu a můžete jen šoupat nohama?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Neboj se být slušný, píše Alena Vitásková ve své nové knize. Ale chce to odvahu

16:40 Neboj se být slušný, píše Alena Vitásková ve své nové knize. Ale chce to odvahu

Alena Vitásková se rozhodla intenzivně věnovat psaní. Nyní představuje svou knihu, ve které defilují…