„Do sauny vešla neznámá mladá žena a už od prahu začala všechny organizovat; nutila je, aby si sedly víc jedna k druhé, pak se sklonila k džberu a lila vodu na kamna, která začala syčet. Nahoru stoupala horká pára, takže žena sedící vedle Agnes se zašklebila bolestí a přikryla si rukama tvář. Neznámá si toho všimla, prohlásila „mám ráda horkou páru; to aspoň cítím, že jsem v sauně“, vtlačila se mezi dvě nahá těla a začala hned mluvit o včerejším pořadu v televizi, kam byl pozván k diskusi slavný biolog, který právě vydal paměti. „Byl vynikající,“řekla. ..... Jiná žena se souhlasně připojila: „Ó ano! A jak skromný!“ Neznámá řekla: „Skromný? To jste si neuvědomila, že ten člověk je nesmírně pyšný? Ale ta pýcha se mi líbí! Já zbožňuju pyšné lidi!“ A obrátila se na Agnes: „Vám snad připadal skromný?" Agnes řekla, že ten pořad neviděla, a neznámá, jakoby v tom viděla zastřený nesouhlas, opakovala velmi hlasitě, dívajíc se Agnes do očí. „Nesnáším skromnost! Skromnost je pokrytectví!“..... Agnes pokrčila rameny a neznámá řekla:„Já musím v sauně cítit skutečné horko. Musím se pořádně potit. Ale pak musím jít pod studenou sprchu. Studená sprcha, to zbožňuju! Nechápu lidi, kteří mohou jít po sauně pod teplou sprchu! Ostatně i doma si dávám ráno jenom studenou sprchu. Teplá sprcha je mi odporná.“..... Brzy se začala v sauně dusit, takže když zopakovala ještě naposledy, že nenávidí skromnost, zvedla se a odešla.“

Kolikrát a kde všude jsem to již slyšel, zaslechl nebo četl: nesnáším komunisty jsou jak fašisti, nesnáším socany jsou jak komunisti, nesnáším keynesiány jsou jak marxisti, ale také - nesnáším odéésáky modré ptáky, nesnáším černoprdelníky, nenávidím modré straky. Někdo to má jinak, možná i někdo víc miluje než nenávidí a má to třeba takhle: miluju topku a ódésku, zbožňuju spícího Karla, zbožňuju Václava Klause, zbožňuji Andreje Babiše.

Vzpomněla si na neznámou ženu, která před chvílí všem oznámila, že nenávidí teplou sprchu. Přišla, aby mohla dát všem přítomným ženám na vědomí, že 1) má ráda horko v sauně, 2) zbožňuje pýchu, 3) nesnáší skromnost, 4) miluje studenou sprchu, 5) nenávidí teplou sprchu. Těmi pěti čarami nakreslila svůj autoportrét, těmi pěti body definovala své já a všem ho nabídla. A nenabídla ho skromně (řekla přece, že skromnost nesnáší!), ale bojovně. Používala vášnivých sloves, zbožňuju, nesnáším, je mi odporné, jako by chtěla říci, že za každou z pěti čar svého portrétu, za každý z pěti bodů své definice je s to se dát do boje.“