Citoval mi textaře populárních písní a spisovatele Vladimíra Poštulku. Ten tvrdil, že „fascinace“ trvá v lásce tři a pět měsíců, načež dojde k fázi konzumace (asi do desátého měsíce od seznámení). A ta je neodvratitelně následována dekadencí, kterážto se dle Vladimíra Poštulky někdy vynoří dokonce už v sedmém měsíci.
Tak to mi vyprávěl - láskou víckrát zklamaný - nešťastník a já mu to vyvracel a prosil jej, aby ignoroval podobné teorie jako plané a neprokázané. Nakonec svolil.
Svolil a vyprávěl mi příběh svého života; zvláštní na něm bylo, že má ten muž všechny lásky k ženám kuriózně přilípnuté k filmům, což působí takřka jako nějaký exém. Nevěříte? Vezmu to stručně.
Existuje francouzská komedie Stepující stonožka a v jednu chvíli v ní s milenci spadne postel. Můj kamarád X na dotyčném filmu byl ještě se svou gymnaziální třídou a seděl jen dvě místa od své první lásky Zuzany, spolužačky. Platonicky ji miloval a Zuzana i její kamarádka se při pádu postele mohly umlátit smíchy. To kamaráda zklamalo, rozčarovalo, snad i popudilo či přímo šokovalo. Rozhodně mu to rozbilo romantickou iluzi o světě.
Čas plynul a nebylo mu dávno oněch šestnáct, nýbrž pětadvacet, a v zaměstnání poznal jistou Milču. Líbila se mu, i když... Skutečně zamilovaný nebyl. Ale tím spíš a snáz se mu dámu povedlo pozvat, kam jinam než do kina. Jenže zrovna nedávali nic lepšího než Kriminál se Stallonem.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPráce autora se řídí redakčními zásadami ParlamentníListy.cz.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Přidejte si obsahový box PL do svých oblíbených zdrojů na Hlavní stránce Seznam.cz. Děkujeme.



