Ivo Fencl: Švandrlíkův Šumavský upír

25.06.2017 9:41 | Zprávy

Pravděpodobnost, že po sobě zanechal král nadprodukce Miloslav Švandrlík (1932-2009) na jednu přesně tři sta krátkých hororových próz je malá; nakladatelství Epocha nicméně právě vydává hned tři svazky jeho povídek ozdobené tituly Šumavský upír (právě na pultech), Čertova bažina a Koktavé strašidlo, přičemž každá tato kniha bude prý obsahovat rovných sto příběhů.

Ivo Fencl: Švandrlíkův Šumavský upír
Foto: NP Šumava
Popisek: Národní park Šumava

 Inu, prozkoumejme pro dnešek aspoň první a zatím jedině dostupný z těchto potenciálně lidových bestsellerů.

Nejprve, hle, čteme Úvod z pera autora, ale nebyl dodán odnikud ze záhrobí, anžto se prostě jedná jen o Předmluvu napsanou už v březnu 2004 a převzatou z knihy 100 nejlepších hororů.
Co víc? Věru netušín, podle kterého z paklíčů jsou vlastně seřazeny veškeré následující beletrické texty, avšak ujistit vás umím o jednom. Rozpuštěna tu je komplet a celá klasická kniha Draculův švagr, již Vydavatelství a nakladatelství Novinář vydalo roku 1970 nákladem 40 000 výtisků a která sestává z dvaačtyřiceti pečlivě v obsahu očíslovaných hororů. Stála, dodejme, tenkrát dvaadvacet korun.
Hned dvaadvacet dalších hrůzo-textů se pak bohužel od Švandrlíka našlo až v Rakvi do domu (1991), brožovaném to artefaktu z produkce SNTL - Nakladatelství technické literatury. V Šumavském upírovi odsud vlastně postrádáme jen Zcela nezbytnou vraždu a Pytláka.

Dalších tucet povídek v Šumavském upírovi přítomných už jste zas mohli číst v brožované publikaci Příšerná smrt krásné dívky (s datem 1991 ji vydalo nakladatelství Mladá fronta v únoru 1992) a osmice dalších povídek pronikla sem až z knihy Zazvoňte mi umíráčkem, již vydalo v létě 1992 nakladatelství Petrklíč.

Devět dalších Švandrlíkových perel je ze svazečku Kdo se bojí, nesmí na hřbitov (1996) od jihlavského nakladatelství Madagaskar (které se jinak specializovalo především na Švandrlíkovu ságu o žácích Kopytovi a Mňoukovi) a další dvě perly (Černá slepice a Dobrý rádce) mají původ v „trháku“ Draculův zlověstný doušek (1997), který opět vydal Madagaskar, ač se původně měl jmenovat Posel z Transylvánie.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: PV

MUDr. Jiří Mašek byl položen dotaz

Kdo přesně si podle vás nepřeje mír?

Tvrdíte, že si ho nepřeje dost lidí. Podle mě jediný, kdo ho nechce je Putin. Jeho cíl je ovládnout Ukrajinu a podle mě přes to pro něj nejede vlak.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Weigl: Falešný přízrak Mnichova a kompromisní mír

15:49 Jiří Weigl: Falešný přízrak Mnichova a kompromisní mír

Denní glosa Jiřího Weigla