S časem, ve kterém snad vyhrocené emoce postupně chladnou a zdravému úsudku se tak dostává stále více místa, je třeba znovu zdůraznit, že ani Václav Klaus, ani nikdo z nás jsme nikdy neřekli, že by Miloš Zeman byl naším názorovým spojencem, že by v našich očích byl dokonalým politikem a že v jeho osobnosti má Česká republika toho nejsprávnějšího prezidenta.

Přestože pro nás byl Miloš Zeman vždy názorovým oponentem z „druhé strany politické barikády“, podporovali jsme jej vědomě. Ze všech nabídnutých možností, kromě Mirka Topolánka, byl člověkem politickým, osobností se zřetelnými názory a politickými zkušenostmi. Naše podpora proto byla podporou „názorů proti nenázorům“ a „politiky proti nepolitice“. V Jiřím Drahošovi jsme viděli produkt uměle vytvořené „nepolitické“ – a jak se ukazovalo zcela myšlenkově prázdné - poptávky elit, proti které byl Miloš Zeman člověkem s autentickými postoji.

Byl to v celé české politice zejména Václav Klaus, kdo tyto názory po celou dobu předvolebního klání obhajoval s nemalými politickými, ale pro něho také společenskými i lidskými náklady.