Přestože Demokraté jásají, že v právě proběhlých volbách získali o 26 křesel ve Sněmovně reprezentantů více (a tedy velmi těsnou většinu), žádná jejich „modrá vlna“ se v USA rozhodně nekoná. Zde je několik důkazů, které lze odvodit z různých amerických zdrojů:

1. Dlouhodobé statistiky ukazují, že ve všech 28 volbách uprostřed funkčního období prezidenta od roku 1906 strana vládnoucího prezidenta vždy ztratila v průměru 30 křesel ve Sněmovně reprezentantů a 4 křesla v Senátu. V těchto volbách ztratili Republikáni pouze 26 křesel ve Sněmovně a získali 4 křesla v Senátu. To není Trumpova prohra.

2. V minulých týdnech jsme sledovali vyhrocený spor o nominaci soudce Nejvyššího soudu Bretta Kavanaugha. V USA šlo o mimořádně konfliktní téma, jehož průběh i výsledek se promítly do těchto voleb. Všichni Demokraté, kteří hlasovali proti nominaci Kavanaugha (a v těchto volbách obhajovali mandáty) svoje křeslo ztratili. Jediný senátor za Demokraty, který Kavanaugha podpořil, své křeslo obhájil. I to je Trumpovo velké vítězství.

3. Je pravda, že Republikáni ztratili 7 guvernérů. Ovšem ve státech, které jsou obecně považovány v prezidentských volbách za klíčové, si guvernérská křesla udrželi (Florida, Georgia, Ohio, Iowa). To je Trumpova velká naděje.

4. Tyto volby byly o Trumpovi, a proto předvolební kampaň zdánlivě nebyla kampaní o velkých tématech. Byla kampaní „proti Trumpovi“ vyhroceně vedená po celé dva roky nejen z pozic liberálního progresivismu Demokratů (obhajoba migrace, vyhrocení kampaně #metoo, atd.), byla i vyvrcholením neustávajícího útočení na Trumpa ze všech – především mediálních - stran. Pokud tedy vezmeme v úvahu realitu, že do těchto voleb vstupoval Trump a Republikáni s vědomím, že budou testem úspěšnosti Trumpových politických principů a názorů (a tedy i jeho boje za návrat zdravého rozumu), oprávněně mohou Republikáni považovat výsledky za úspěch.