Poučení ale také vědí, že kolem protonové terapie byl poměrně velký rozruch, který spustila VZP, když odmítala původní smlouvu o smlouvě budoucí (mimochodem zajišťující velmi výhodné cenové podmínky za frakci ozáření) a celkově se k léčbě protony stavěla negativně. Léčbu vydávala za experiment, pak se zase žonglovalo s čísly – vhodná je prý pro pár desítek pacientů, pak zas byla nehorázně drahá a pojišťovnu by zruinovala. Z úst ředitele Kabátka zaznívalo, že k vyjednávání má správní radou jasně omezený mandát: buď naše podmínky, nebo nic, a správní rada zase tvrdila, že Kabátek je samostatný manažer, kterému nemůže nic přikazovat. Vyjednávání, které bylo spíš ultimativním předkládáním požadavků ze strany VZP, samozřejmě nikam nevedlo. Veřejnost se nechala ukolébat tvrzením VZP, že tím zlým je tady pražské PTC, a ona že zajistila (smluvně!) léčbu svých pacientů v podstatně starším a ne všem diagnózám vyhovujícím protonovém zařízení v Mnichově. O cenové výhodnosti léčby v Mnichově nemluvila tak úplně pravdu, jak ukázaly analýzy nezávislých auditorů, ale podle vzorce stokrát omílaná lež se stává pravdou, vzala veřejnost na vědomí, že se vlastně nic neděje, protože VZP se o své klienty postará.

Jinak situaci vidí poučení. A ti se diví čím dál víc. V současné době totiž k Vojenské zdravotní pojišťovně přibyla i Česká průmyslová a Oborová zdravotní pojišťovna, které podepsaly smlouvu s PTC v lednu. Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra, Revírní bratrská a ZP Škoda, svoje smlouvy s PTC dolaďují. Suma sumárum všechny zaměstnanecké zdravotní pojišťovny se svými skoro 5 miliony klienty podepsaly nebo v krátké době podepíší smlouvu na hrazení protonové terapie pro své onkologické pacienty.

Proto se poučený vrhá k internetu, chce se totiž ujistit, že je tím šťastným, jehož pojišťovna mu nejmodernější léčbu zajistí nebo je bohužel klientem největší pojišťovny řízené státem a jeho politickými nominanty a pak má ve většině případů smůlu.