Centrální banky také vymýšlejí další zásahy, kterými chtějí podpořit ekonomiku a nastolit jakousi „zdravou" formu inflace.  Tyto kroky se ale snadno vymknou kontrole – dnešnímu  globálnímu hospodářství stačí málo a „bubliny" mohou kdykoliv splasknout a vytvořit opět velké problémy.

Dluh USA neustále narůstá a vytváří podklad pro vznik možných velkých problémů. Podle dostupných údajů v roce 2015 zaplatila vláda USA 402 miliard dolarů, které však zahrnovaly jen úhradu úroků plynoucích z celkového dluhu USA. To znamená, že v roce 2015 šlo z celkového rozpočtu jen na úroky cca 10 %.

Pokud tuto částku srovnáme s celkovou hodnotou celosvětové produkce zlata a stříbra, naskytne se na tuto problematiku jiný pohled. Když vynásobíme celosvětovou produkci zlata a stříbra v roce 2015 průměrnou cenou daného kovu, dostaneme celkovou tržní hodnotu obou cca 136 miliard dolarů. Vycházíme přitom pro zjednodušení z ceny zlata 1 200 $ za unci a stříbra 16 $ za unci. To znamená, že kdyby USA neměly žádný dluh, tak by si za ušetřené úroky z roku 2015 mohla federální koupit celosvětovou produkci zlata a stříbra třikrát. Za 402 miliardy dolarů by si také Spojené státy mohly koupit více než 10 tisíc tun zlata. Ve svých rezervách mají přitom údajně 8133 tun žlutého kovu.

Srovnání s jednotlivými oblastmi rozpočtu USA v roce 2015 (výdaje):

– potravinová pomoc – 104 miliard $
– vzdělání – 70 miliard $
– bydlení – 63 miliard $
– vnitřní záležitosti – 41 miliard $
– energie a životní prostředí – 39 miliard $
– nezaměstnanost – 36 miliard $
– doprava – 26 miliard $

Celkem: 379 miliard