Jakub Šiška: Miloš Zeman by rád obnovil těžbu uranu

17.01.2014 7:28

Za mé vlády byla prodloužena těžba uranu v Dolní Rožínce, načež se ukázalo, že světová cena této suroviny vzrostla desetinásobně, pochválil se prezident Zeman. Do značné míry je to pravda, tento růst byl zaznamenán mezi lety 2001 až 2007. Tento růst měl zcela specifický důvod, a sice pokles zásob uranu z tzv. sekundárních zdrojů, rozuměj z vyřazených amerických a ruských jaderných hlavic. Tyto zdroje kryly přibližně 40% světové poptávky.

Jakub Šiška: Miloš Zeman by rád obnovil těžbu uranu
Foto: Hans Štembera
Popisek: Prezident Miloš Zeman

Na tento trend zareagovalo několik zemí světa, především Kazachstán, otevíráním nových uranových dolů, čímž se světová produkce zvýšila asi o 30%. Cena uranu od té doby výrazně klesá, např. před třemi lety vlivem havárie Fukušimy propadla o 40%. Další vývoj je nejistý: např. investiční společnost Fines prorokuje díky novým jaderným elektrárnám v Číně a Indii růst, do kterého ale započítala i znovuotevření 50 po Fukušimě odstavených japonských reaktorů. S něčím takovým ale japonská vláda vůbec nepočítá. Blíže pravdě bude tedy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, podle níž se význam jaderné energetiky celosvětově snižuje a dál snižovat bude. S tím koresponduje i zjištění týdeníku Ekonom, který v nejnovějším vydání píše, co je soudným ekonomům dávno jasné: společnost ČEZ rozšíření Temelína v brzké době odpíská, protože by šlo o silně ztrátovou investici.  

I kdyby se ovšem těžba jako zázrakem vyplatila, je to otázka, zda kvůli tomu podstoupit obrovská ekologická rizika, jaká těžba uranu přináší. Česká republika je v současnosti jedinou zemí Evropy, kde se tato surovina těží. Asi 30% světové těžby připadá na již zmíněný Kazachstán, za ním následují Austrálie, Kanada a některé státy Afriky. Jde vesměs o liduprázdné oblasti nebo o místa, kde těžba ničí životy domorodých obyvatel. Získat průmyslově využitelný uran je totiž extrémně náročné: jeho koncentrace v horninách se pohybuje nanejvýš do jednoho procenta, takže je nutné vytěženou rudu tzv. přepracovat. Proto jsou pro uranové doly typické obrovské haldy tzv. balastní hlušiny a jezera odkališť, přičemž obojí ohrožuje životní prostředí ještě dlouho po ukončení těžby. Z hald a kalů se uvolňuje zejména radon, ale i další toxické látky. Obyvatelé Jáchymovska, Příbramska a dalších míst, kde se v minulosti uran těžil, o tom vědí své. Těžba představuje samozřejmě i vysoké zdravotní riziko pro ty, co se na ní podílejí.  

Vyzývá-li tedy prezident k diskusi o obnovení těžby uranu na Jáchymovsku, nelze mu odpovědět jinak, než že je to z ekonomického i ekologického hlediska nesmyslné. Asi tak jako snít o tom, že Česká republika bude jadernou velmocí a ukazovat celé Evropě, jak se vyrábí levný proud.

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: rozhlas.cz

Mgr. Ing. Taťána Malá byl položen dotaz

znásilnění

Dobrý den, prý pro novou definici znásilnění hlasovalo 169 poslanců. A co ten zbytek? To byl někdo proti? Zajímalo by mě kdo. A ještě víc by mě zajímalo, jak to bude vypadat v praxi. Jak bude oběť prokazovat, že říkala ne? A zvyšují se s novelou i tresty za znásilnění, protože když občas slyším o ně...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Štefec (Trikolora): Tak kdo tady vlastně vede válku?

20:57 Štefec (Trikolora): Tak kdo tady vlastně vede válku?

Vyjádření experta Trikolory k útokům na kritiky války.