Jan A. Mařenka: Smrt Fidela Castra - záhadné načasování a magická číslice 60

29. 11. 2016 16:53

Jan A. Mařenka tvrdí, že smrt Fidela Castra je jen milníkem v procesu kubánské revoluce, která ve skutečnosti pokračuje - jen v jiné, méně viditelné formě

Jan A. Mařenka: Smrt Fidela Castra - záhadné načasování a magická číslice 60
Foto: henrymakow.com
Popisek: Fidel Castro

"Kdykoliv chtěl Bush vyvolat strach a pronést velký projev, objevil se bin Ládin a děsil lidi historkami, co udělá příště. Bushovi nikdy nechyběla podpora pro bin Ládina. Byl to jeho podřízený," řekl Fidel Castro, poslední z žijících legendárních revolucionářů moderních dějin.

Postava stejně složitá, jako doba, kterou tolik poznamenal. Odešel tak, jak žil. Milovaný a nenáviděný - ale především neporažený.

Je to vlastně prastarý příběh Davida a Goliáše: Také Fidel Castro, který zemřel ve věku 90 let, měl svého osudového nepřítele. Nikoli virtuálního, jako Bush, ale skutečného Goliáše - Spojené státy. Bojoval proti němu celý svůj život, na čemž nic nemění ani jeho výrok: "Bill Clinton? Ten mi nevadí."

Babička zvedá kotvy

V Havaně je obrovský hřbitov jménem Colón. Bílé náhrobní kameny se třpytí v žáru slunce, jsou jako kaleidoskop zrcadel, která nic neodráží, jako labyrint života, kterým je nám projít. Uprostřed této nekropole je kaple.

Nedaleko ní se tyčí hrob Edoarda Chibáse, politika, který bojoval proti korupci, a v roce 1951 spáchal sebevraždu v přímém přenosu rozhlasového vysílání. Při pohřebním ceremoniálu vyskočil na jeho hrob mladík jménem Fidel Castro a pronesl strhující řeč proti režimu.

Zemřel na den přesně 60 let poté, co začala jeho revoluční cesta - 25. listopadu 1956. Tehdy, v době svého exilu v Mexiku, objevil na řece starou jachtu. Pojmenoval ji Granma (babička), aniž by měl ten název nějaký hlubší smysl. Kromě odkazu na babičku původního majitele lodi, který ji zanechal napospas v rákosí.

A pak - napěchovanou dvaaosmdesáti revolucionáři (včetně Che Guevary a bratra Raúla) s ní Fidel vyplul kolem Jamajky - směr Kuba - svrhnout krutovládce Batistu podporovaného Spojenými státy. Co na tom, že neměli co jíst a plavba trvala týden. Co na tom, že záhy došla voda.

Toho dne, 25. listopadu 1956, začala revoluce. A toho dne, jen o 60 let později, zemřel muž, který stál u kormidla. Fidel Castro, revolucionář.

Načasování smrti

Načasování jeho smrti vzbuzuje jistou pochybnost. Šedesát? A přesně na den? A co na to noviny Granma, které se jmenují podle osudové bárky, a jsou dosud "Rudým právem" i "Pravdou" dnešní Kuby? Těžko říct, snad jen: Čas plyne na Kubě jinak.

Naposledy byl Fidel spatřen na veřejnosti (v teplákové soupravě značky Adidas) letos v dubnu, kdy besedoval se školáky, chválil kubánský vzdělávací systém a kritizoval odpudivé chování prezidenta Obamy při návštěvě Kuby.

Záběry odvysílala kubánská televize - ale mohly být i staršího data. Poslední ze zahraničních státníků, který viděl Fidela živého, byl francouzský prezident François Hollande v květnu 2015, což je měřítko - víc, než chabé.

Na internetu se krátce po oznámení Fidelovy smrti objevila fotografie zesnulého vůdce - jako důkaz. Byl prý zpopelněn dva dny poté. Co když přežil své výročí? Co když zemřel před deseti lety? Není důležité, kdy, zda je fotografie pravá, ani to, jakou roli v tom všem hráli potenciální dvojníci.

Jeho smrtí v každém případě skončila jedna dramatická etapa světových dějin. Je symbolické, že se tak stalo v době, kdy zvolením Donalda Trumpa (možná) začíná etapa nová. Mnohem důležitější, než kdy Fidel skutečně zemřel, je proto odpověď na otázku, co bude dál.

Obama na Kubě: Groteska kvůli volbám

O uvolnění vztahů s Kubou se pokusil už Barack Obama, dosluhující prezident. V tomto případě však šlo jen o pokrytecký trik, který měl přinést volební hlasy silné kubánské komunity na Floridě. Ostatně: Stejně jako v mnoha jiných věcech se Obama přepočítal – i na Floridě vyhrál Trump.

Jednání Obamy s Raúlem Castrem, bratrem Fidela (letos v březnu), bylo nedůstojné, plné pohrdavého povýšení a není divu, že ho Raúl pojal jako grotesku. Kuba po USA nechce nic jiného, než normální obchodní vztahy, nezatížené pokleslou ideologií typu: "Porušujete lidská práva!" "Neporušujeme." "Dokažte to!"

K tématu údajného porušování lidských práv se Obama stavěl zdrženlivě a do centra zájmu kladl věznici Guantánamo, ze které si USA udělaly na území Kuby svůj gulag. Strašlivé (mnohokrát doložené) mučení, kterému USA ve věznici podrobovaly údajné teroristy, nebylo tématem schůzky. Obama raději zvolil téma údajného porušování lidských práv na Kubě.

Na to mu Raúl odpověděl: "Dejte mi, pane Obamo, seznam politických vězňů na Kubě a já je ještě dnes všechny propustím."

Obama na to nereagoval, jen bílé zuby vycenil a navrhl, že USA vrátí Kubě ukradenou značku Havana Rum. Což je vlastně dobrý začátek, podpořený tím, že Američané na Kubě opět otevřeli ambasádu s pěkným výhledem na moře.

Kuba byla krátce poté vyškrtnuta se seznamu státům podporujících terorismus (kam ani nepatřila). Na ostrov přijeli i američtí filmaři (od 60. let to měli zakázané), aby zde natočili film: Další díl jednoho z nejhloupějších snímků všech dob s názvem Rychle a zběsile. Jako komentář k překotné "normalizaci vztahů" je to však docela trefné.

Co znamená pro Kubu zvolení Trumpa

"Mnoho lidí se mě ptalo, jestli chci investovat na Kubě. Nechci. Mé investice by podpořily komunistický režim, který utlačuje lid. Raději přijdu o milióny, než o sebeúctu," řekl Trump v roce 1999.

Trump made in 2016 při předvolební kampani ostře kritizoval Obamu za jeho vstřícné kroky ke kubánskému režimu a sliboval, že až se stane prezidentem, zruší je. Zda se tak opravdu stane, ukáže čas, ale lze odhadnout, že to Trump neudělá - spíše naopak.

Po oznámení smrti Fidela Castra napsal Trump na svůj Twitter jedinou větu, která je i jediným správným titulkem: "Zemřel Fidel Castro!" Nic víc. Tuto větu Trump nerozvedl ani po bouři dotazů na Twitteru a od lstivých novinářů z mainstreamu.

Konkrétnější byl Trump až později, kdy opadl prach: "Castro byl tyran. Naše administrativa udělá vše, co bude moci, aby zajistila, že kubánský lid konečně nastoupí svou cestu k prosperitě a ke svobodě," uvedl Trump v oficiálním prohlášení.

Faktem zůstává, že Kuba (a především Havana, se svými chátrajícími domy, které by mohly být hotely), je snem každého realitního magnáta a developera. Jde o jednu velkou investiční příležitost. Opravit a prodat nebo pronajmout. Z Floridy je to letadlem na Kubu přibližně hodinu. A cesta Kubánců k prosperitě vede samozřejmě primárně přes USA, jinudy to nejde.

"Fidel je mrtev, Kuba je volná," jásají kubánští emigranti na Floridě. Ti na ostrově - a vlastně všude jinde po světě - většinou truchlí. Castrova smrt proto může být pro Trumpa vítanou příležitostí svůj "politicky korektní" přístup přehodnotit – samozřejmě na základě podrobné analýzy, zda na Kubě k porušování občanských práv opravdu dochází i nyní – a jak zásadně. Zda s odchodem symbolu nezmizel i problém.

Jaká bude Kuba zítra

Pro část Kubánců určitě znamená smrt Fidela Castra úlevu. Byl pro ně byl diktátorem, údajně odpovědným za politické represe. Pro většinu Kubánců je ale odchod velkého vůdce směsí bolesti a obav z budoucnosti.

Zcela určitě se v dohledné době Kuba nestane dalším státem USA, jak měli kdysi Američané v úmyslu. Ve hře je spíše postupný návrat do poloviny minulého století, kdy se z Kuby za diktátora Bautisty stalo jedno velké americké kasino (Donaldu Trumpovi ostatně patří v USA řetezce heren).

Současná Kuba zůstává chudou zemí, údajně jednou nejchudších v Latinské Americe. Její chloubou je však bezplatná zdravotní péče a propracovaný systém školství, který odstranil negramotnost - na rozdíl od jiných zemí, kde trvá.

Hlavním průmyslovým odvětvím je těžba niklu, na jehož dovoz stále platí embargo USA (včetně strojů, které obsahují niklové součástky z Kuby). Druhým největším odvětvím je turistika (i na ni se zatím vztahuje embargo USA), která je pro Kubu nadějí i pro budoucnost.

Co na to Čína?

Po rozpadu Sovětského svazu pronesl Fidel Castro památnou větu: "Teď už může Kubu zachránit jen turistika." Co do přísunu peněz turistika skutečně částečně nahradila Kubě hospodářskou pomoc Sovětského svazu. Proto jsou dosud, až na malé výjimky, všechny hotely nadále kontrolované státem.

Castrova kubánská revoluce zřejmě formálně potrvá, dokud bude u moci Raúl Castro (85) - ale hlavně dokud bude proti komu ji vést. Náhle je to Goliáš - Spojené státy, kdo "má zájem o spolupráci" a Kuba v pozici Davida, který "má co nabídnout". Gard se zdánlivě obrací, i když hra je stále stejná. Ostatně - příští volby na Kubě jsou až za dva roky.

Krátce před svými 90. narozeninami Fidel Castro řekl: "Brzy mi bude 90 a přijde můj čas. Brzy budu tam, kde jsou ostatní." A pokračoval: "Na všechny jednou přijde řada, ale idea Kubánské revoluce potrvá věčně."

"Soudruh Castro bude žít věčně," prohlásil čínský prezident Si Ťin-pching (na uklidněnou) a dodal, že v kubánském státníkovi ztratil i čínský lid vynikajícího soudruha.

A to je asi základní omyl Castrova odkazu, o němž již můžeme s jistotou prohlásit, že nic lidského netrvá věčně. Neměli by na to zapomínat ani Fidelovi obdivovatelé, ani jeho nepřátelé "až za hrob". Že to však byl pozoruhodný muž, na tom by se shodnout mohli. Protože mužů, hodných pozornosti, není nikdy dost.

Ostatně mužů vůbec. A Fidel Castro chlap určitě byl.

Vyšlo na protiproud.cz (link). Publikováno se souhlasem vydavatele

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Karel Sýs: Sbohem, náš krásný plameni…

14:55 Karel Sýs: Sbohem, náš krásný plameni…

Když Zdeněk Mahler v roce 2011 přebíral Cenu Unie českých spisovatelů za celoživotní dílo, nebylo je…