Jan Bednář: NATO končí praktickou spolupráci s Ruskem

02.04.2014 21:06

Odpověď Severoatlantické aliance na ruskou anexi Krymu sice nebyla rychlá, ale je v této chvíli dostatečně závažná. Přerušení veškeré „praktické a vojenské“ spolupráce s Ruskem představuje zásadní obrat ve vztazích k tomuto dosavadnímu východnímu „partnerovi“ a má sloužit hlavně jako varování.

Jan Bednář: NATO končí praktickou spolupráci s Ruskem
Foto: red
Popisek: Rusko
reklama

„Je důležité, aby si všichni na světě uvědomili, že NATO bere vážně pokus změnit hranice použitím síly,“ prohlásil včera v sídle Severoatlantické aliance v Bruselu americký ministr zahraničí John Kerry a generální tajemník Aliance Rasmussen k tomu dodal:

Ruská agrese „je nejvážnějším ohrožením evropské bezpečnosti za celou generaci“ a stojí proti „vizi jednotné a svobodné Evropy, která žije v míru“. Anexí Krymu se Rusko podle Rasmussena „rozhodlo podkopat samotné základy, na nichž byla vybudována naše spolupráce“.

Západní státy proto v této chvíli zastavují všechny projekty spolupráce s Ruskem kromě operací zaměřených proti šíření narkotik, ale nechávají si otevřené dveře pro další diplomatická jednání, která by mohla vést k řešení ukrajinské krize.

Vrchní velitel spojeneckých vojsk v Evropě, americký generál Breedlove, sdělil ve středu novinářům, že v noci byl zaznamenán pohyb menšího počtu ruských vojsk, která jsou rozmístěna ve velké síle a v plné bojové pohotovosti poblíž východních ukrajinských hranic. Nelze prý však ještě říci, zda to znamená, že se Rusové vracejí zpět do kasáren.

Podle jeho slov má nyní Rusko, kdyby se rozhodlo vojensky obsadit východní Ukrajinu, v této oblasti shromážděné dostatečné vojenské síly a dosáhlo by svého záměru během tří až pěti dnů. To je situace, jak řekl americký generál, mimořádně znepokojivá.

Přerušení vojenské spolupráce s Ruskem ale není v této chvíli jedinou odpovědí severoatlantické smlouvy. Ministři zahraničí členských zemí se na schůzce v Bruselu kvůli událostem na Ukrajině dohodli také na tom, že Aliance celkově posílí své vojenské pozice ve východní Evropě a další kroky se týkají leteckých, námořních i pozemních jednotek. Aliance například rozšíří své letecké hlídky nad republikami v Pobaltí a také své námořní síly v Baltském moři.

Ukrajinská krize má tedy zatím jeden celkem jasný výsledek – zvýšené mezinárodní napětí. A Západ si začíná uvědomovat, že kdysi obrovská ruská vojenská síla, která v uplynulých dvou dekádách po rozpadu Sovětského svazu v podstatě nepřetržitě kolabovala kvůli nedostatku financí a celkově chabé vojenské disciplíně, znovu nabírá dech.

A za touto zásadní změnou nepochybně stojí cílevědomá snaha nynějšího ruského prezidenta Vladimira Putina. 

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: rozhlas.cz
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Iniciativa Za důstojné bydlení: Město má povinnost pomoci svým občanům v nouzi

20:01 Iniciativa Za důstojné bydlení: Město má povinnost pomoci svým občanům v nouzi

Otevřený dopis starostovi Varnsdorfu Rolandu Sollochovi ve věci vystěhování rodin z ulice Kovářská