„Je důležité, aby si všichni na světě uvědomili, že NATO bere vážně pokus změnit hranice použitím síly,“ prohlásil včera v sídle Severoatlantické aliance v Bruselu americký ministr zahraničí John Kerry a generální tajemník Aliance Rasmussen k tomu dodal:
Ruská agrese „je nejvážnějším ohrožením evropské bezpečnosti za celou generaci“ a stojí proti „vizi jednotné a svobodné Evropy, která žije v míru“. Anexí Krymu se Rusko podle Rasmussena „rozhodlo podkopat samotné základy, na nichž byla vybudována naše spolupráce“.
Západní státy proto v této chvíli zastavují všechny projekty spolupráce s Ruskem kromě operací zaměřených proti šíření narkotik, ale nechávají si otevřené dveře pro další diplomatická jednání, která by mohla vést k řešení ukrajinské krize.
Vrchní velitel spojeneckých vojsk v Evropě, americký generál Breedlove, sdělil ve středu novinářům, že v noci byl zaznamenán pohyb menšího počtu ruských vojsk, která jsou rozmístěna ve velké síle a v plné bojové pohotovosti poblíž východních ukrajinských hranic. Nelze prý však ještě říci, zda to znamená, že se Rusové vracejí zpět do kasáren.
Podle jeho slov má nyní Rusko, kdyby se rozhodlo vojensky obsadit východní Ukrajinu, v této oblasti shromážděné dostatečné vojenské síly a dosáhlo by svého záměru během tří až pěti dnů. To je situace, jak řekl americký generál, mimořádně znepokojivá.
Přerušení vojenské spolupráce s Ruskem ale není v této chvíli jedinou odpovědí severoatlantické smlouvy. Ministři zahraničí členských zemí se na schůzce v Bruselu kvůli událostem na Ukrajině dohodli také na tom, že Aliance celkově posílí své vojenské pozice ve východní Evropě a další kroky se týkají leteckých, námořních i pozemních jednotek. Aliance například rozšíří své letecké hlídky nad republikami v Pobaltí a také své námořní síly v Baltském moři.
Ukrajinská krize má tedy zatím jeden celkem jasný výsledek – zvýšené mezinárodní napětí. A Západ si začíná uvědomovat, že kdysi obrovská ruská vojenská síla, která v uplynulých dvou dekádách po rozpadu Sovětského svazu v podstatě nepřetržitě kolabovala kvůli nedostatku financí a celkově chabé vojenské disciplíně, znovu nabírá dech.
A za touto zásadní změnou nepochybně stojí cílevědomá snaha nynějšího ruského prezidenta Vladimira Putina.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
