Stejně jako většina evropských politiků se s ní možná sejde, prohodí pár slov, ale na dohodnuté “rozvodové” smlouvě nic nezmění. Trhy proto mohou v nejbližších dnech víc a víc sázet na divoký brexit. A my jsme se podívali, které země ze střední a východní Evropy by výrazné zhoršení přístupu na britský trh nesly nejhůře.
Náš zátěžový scénář počítá s poklesem finální poptávky po zboží z EU na britském trhu o 25 %. Používáme světové input-output tabulky, pomocí kterých se snažíme dostopovat skutečný dopad takového šoku na konkrétní země a odvětví. Vadou na kráse tohoto přístupu je, že nepočítá s tím, že by brexit změnil, kde a jakým způsobem se finální produkce vyrábí (tomu lze věřit spíše v krátkém období). I tak je ale tato analýza cennější než čisté porovnání expozice skrze hrubé exporty, které vůbec nerozlišují mezi vývozem určeným pro finální poptávku a vývozem mezi-vstupů určených pro další reexport.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Článek obsahuje štítky
Bureš , EU , Velká Británie , Brexit
autor: PV
Lídři EU se shodly na zvýšení tlaku na Rusko
Dobrý den, mám pár dotazů, k tomu, co pořád slyšíme. Kdo jsou to ti lídři EU? Kdo jim dal mandát něco rozhodovat a vyjednávat? A schvalujete to, co vyjednají pak i vy poslanci? Jestli ne, tak k čemu vás volíme, když pak rozhodují jiní? Neměli by ti, co jsou voleni občany mít ten nejsilnější mandát? ...
Další články z rubriky

12:16 Jiří Paroubek: Sterzikův komický zákrok vůči Přísaze
Není to tak dlouho, co spolu koalice Stačilo! a šéf Přísahy Šlachta jednali o předvolební spolupráci…