Mohu konstatovat, že film se podle mého laického hodnocení trefil do černého ve třech aspektech: 1) výběr herce v hlavní roli, Karla Rodena, 2) režisér Julius Ševčík, s viditelnou stopou americké školy a zkušenosti, 3) aktualita tématu ve spojení s volbami v Holandsku, zrychlující se transformací V4 a desetiletí trvající krize EU a NATO do neřiditelné katastrofy.

Poselství filmu pro mladou a střední generaci je v obsahu dialogů, v hodnocení argumentů, zkušenosti a přijímání rozhodnutí v osudové hodině. Poselství filmu přesvědčivě varuje před slepou vírou v asymetrická spojenectví, tj. velmoci a souseda v době krize, transformující se do předválečného a následně do válečného stavu. Toto připomenutí historické pravdy a nedávné zkušenosti československého národa, v profesionálně udělaném výtahu z filmu zaměřenému na historická fakta, by měli vidět, slyšet a po té vážně zpracovat všichni žáci škol, gymnázií, průmyslovek, a univerzitních fakult. Nebudu hodnotit umělecké, estetické a další aspekty filmu, včetně jeho konce, nebo dokonce ocenění. Dovoluji si pouze připomenout, že případné pokračování práce na tématu Masaryk by mělo obsahovat i kritické otázky k smrti Masaryka, dnes, v době alternativních faktů. Nemohl být mrtvý pod oknem ve skutečnosti dvojník Masaryka? Kde byl Masarykův oblíbený pes v době pádu z okna a po té? Jak byla provedena identifikace a srovnání například ucha mrtvoly s referencemi?

Zatím co film představuje v uvedeném smyslu vítězství, bez ohledu na obdržené lvy, korupci ve filmové a dotační branži, výsledek voleb v Holandsku se mi jeví Pyrrhovým vítězstvím. To definuje Wikipedie jako slovní spojení, které vyjadřuje formální vítězství či úspěch, které ve skutečnosti ve svých důsledcích žádným vítězstvím, či úspěchem není. Pyrrhovo vítězství vzešlo z vojenství a nadšení pro válku, dnes především z nadšení pro úspěch ve volbách. Volby vyhrál 195 cm vysoký, padesátiletý holandský premiér Mark Rutte (1967), člen Lidové strany pro svobodu a demokracii, protože byl schopen zradit. Zradil jako vůdce základní neoliberální myšlenku politické strany, přijal metodu svého soupeře a věří s dalšími lídry EU, že demokracie vyhrála. Nic podobného se ve skutečnosti nestalo. Nelze totiž budovat mír na zradě. To platí pro jednotlivce, Holandsko a každý stát, podobně jako pro společenství EU.