Jestliže je již dnes možné naučit komputer rozlišovat obrazy, hlasy a písně během krátké doby, například 20 vteřin, lze předpokládat, že není daleko den, kdy ještě emocemi nevybavená UI bude schopna z ne plnohodnotné informace ve formě popisu poznat jakékoliv zvíře, ptáka nebo i člověka. V posledním příspěvku zmíněné neuronové sítě umožňují zpracovat milióny obrázků, které nejsou doposud známé komputeru, ve velice krátké době. Klíčovým problémem při zpracování je proces zevšeobecnění, pochopení podstaty zevšeobecnění komputerem, lidská nedokonalost ve spojení s tzv. lidským zdravým rozumem a v neposlední řade etika.

Představa, že způsobilá zevšeobecňovat UI, bude analyzovat v extrémně krátkém čase milióny dat nabízejících se na příklad rakovinovou buňkou, nebo tkání je bezesporu lákavá. Nejenom pro programátory, lékaře, ale i finančníky podporující tento druh výzkumu. Otázka kvality úspěchu, stejně jako produktu či služeb není ale v množství pozitivních charakteristik, vlastností a hodnocení. Naopak: kvalitu všeho určuje množství (kvantita) negativních charakteristik a vlastností. Tyto lze oproti pozitivním získat pouze použitím náročného kritického, tj. jasného myšlení. Toho je i ve vědecké obci, jak často píši, málo jako šafránu.