Pro mne zůstává záhadou, proč se úspěšná právnička snaží dostat do úřadu, ve kterém bude s pravděpodobností hraničící s jistotou přijímat prosby a hrozby vítaných a nevítaných (hostů), které jí nedovolí vyhrát ani jednu hru, ani jeden proces. Proč? Z mnoha důvodů. Jedním z nich je skutečnost setkání představitelů 68 států (především Asie, Afriky, Evropy), reprezentujících 2/3 světové populace, 50 procent světového hospodářského produktu v květnu 2017, v Pekingu. Účastníci setkání byli svědky startu největšího projektu v historii lidstva, iniciativy Jeden pás, jedna cesta, v angličtině BRI (Belt and Road Initiative). Stručně formulováno: Asijské století není v plenkách, ale již chodí v éře a (uni)formě staro-nové Hedvábné stezky.

Chodí, nežebrá, a přesto rozděluje a vybízí k závisti a nenávisti. To přesto, že nabízí příležitost spojení, výměnu a sdílení kulturních, hospodářských a technologických úspěchů nejlidnatější částí Planety s ostatním světem. Zda - li nabídka Jeden pás, jedna cesta bude přijata, jak, kdy a kým, zůstává otázkou. Na ni nelze, jako na nic dát jednu odpověď s konečnou platností. Skutečností však je a zůstane na desetiletí, pokud nedojde ke zničení Planety, že iniciativa Jeden pás, jedna cesta představuje významnou iniciativu v historii diplomacie ČLR a 21. Století. Zda li je možné srovnat iniciativu se založením OSN, SB a všech projektů 20. století dohromady, nevím. Vím však, že na předevčírem ukončeném Všečínském shromáždění lidových zástupců šla také řeč o diplomacii. Tón udal prezident Si Ťin-pching. Proto očekávám více asertivní, někdy i agresivní diplomacii, v dané chvíli především v osobních setkáních. Ideologická argumentace bude doplněna akcentací na právo ČLR a podobné aspekty týkající se spolupráce se zahraničím. To nebude legrace pro hráče z české kotliny, ani znalce slovenské horniny. Proto dojde nejenom ke změně tónu během oficiálních setkání a jednání, ale i ke změně časové osy a prostředí, v němž se může spolupracovat. Piši o asijském století, protože je to prvně v novodobé historii lidstva, že iniciativa přišla z Východu, Asie, ne ze Západu, USA nebo Evropy. A protože iniciativa má čas, který mimo jiné nabízí severní mořská trasa ve spolupráci s Ruskou federací.

Protože se jedná o významnou iniciativu a zajímavé téma s mnoha s celosvětovými následky pro celé 21. století doporučuji knihu, podobně jako to udělalo mnou často kritizované WEF v Davosu před měsícem, nazvanou The future is Asian (Budoucnost je asijská). Autorem knihy je Parag Khanna. Kdo se chce účastnit debaty s autorem nebo jenom pasivně seznámit s jeho odpověďmi na otázky, ke kterým vybízí kniha, může se přihlásit na wef.ch/bookclub.

Koho nezajímá kniha ani problematika vzdáleného Jednoho pásu, jedné cesty, za to ale blízké EU může se zamyslet nad odhadem EK. Odhad se týká nedostatku specialistů v IT a v sektoru zpracovávajícím data. K roku 2020 odhad představuje nedostatek specialistů v počtu 756 tisíc. Vyjde li do života tzv. čtvrtá průmyslová revoluce (FIR - Fourth Industrial Revolution) propast mezi požadavky technologických gigantů a tržní nabídkou specialistů bude růst. Podobně budou růst platy a propast mezi bohatými mladými a chudými středního a bídnými seniorského věku. Obraz propasti dokresluje odhad nových pracovních rolí vznikajících z dělení práce mezi člověkem, robotem a technologiemi spojených s umělou inteligencí.