Úprk amerických akcií k novým a novým maximům s Trumpem v zádech má řadu příčin a těžko je lze i ex-post rozklíčovat. Nepochybně k nim ale patří naděje na to, že nižší korporátní daně povedou k větší repatriaci zisků amerických nadnárodních korporací stejně jako třeba vyšší ceny ropy, které tlačí vzhůru očekávání před blížícím se zasedání kartelu OPEC (30. listopadu).

Po volbách se nicméně daří také bankovním titulům, což mimo jiné souvisí s rychlým růstem tržních úrokových sazeb, které prakticky od okamžiku kdy vešlo ve známost, že republikáni mají prezidenta i celý Kongres, začaly sázet na fiskální expanzi. Rozklíčujeme-li pak, co je přesně za růstem úrokových sazeb, tak zhruba polovina jejich “povolebního” růstu (cca 20-25 bazických bodů) jde za rychlým nárůstem inflačních očekávání.Jinak řečeno trh s pevně úročnými instrumenty udělal zhruba následující úvahu: rozpočtová expanze povede k dalšímu zvýšení poptávky, což v americké ekonomice, která operuje v blízkosti přirozené míry nezaměstnanosti, může vyvolat vyšší mzdové a potažmo inflační tlaky.