Nakonec není ani divu, neboť by bylo velmi překvapivé, kdyby “dobrovolný” souhlas k odpuštění více než dvou třetin toho co Řecko dluží skrze své dluhopisy přišel ze strany bank a fondů zcela bez boje. Licitace o to, jak moc bude nakonec řecký vládní dluh osekán, pokračuje i víkendu, neboli na globálních trzích může zavládnout jisté rozčarování z toho, že dohoda mezi privátními věřiteli a řeckou vládou nebude k dispozici pro dnešní schůzku ministrů financí a centrálních bankéřů eurozóny.

Ani v týdnu, který právě startuje, se zřejmě stínu zvaného dluhová krize eurozóny finanční trhy nezbaví, byť je pravdou, že pozornost může být upřena i jinam než jen na starý kontinent. Kromě vrcholící kvartální výsledkové sezóny amerických (nadnárodních) firem nepochybně zaujme i americká centrální banka, která na svém nadcházejícím zasedání dost možná přikročí k další historické změně ve své komunikaci pod vedením Bena Bernankeho. Spekuluje se totiž o tom, že Fed nejenže poprvé zveřejní svoji prognózu vývoje krátkodobých úrokových sazeb, ale také fakticky oznámí svůj dlouhodobý inflační cíl.

Američané přitom mohou pozornost globální trhů přilákat i z jiného důvodu - konkrétně může znepokojit fakt, že americká letadlová loď Lincoln vplula navzdory nedávným výhrůžkám hlavy íránské armády do Perského zálivu. Írán již naštěstí zmínil svoji rétoriku a tak americká vojenská přítomnost snad nepovede k eskalaci dalšího napětí. To poslední co by totiž globální hospodářství potřebovalo, by byl válečný konflikt, který by vyhnal ceny černého zlata do neúnosných výšek a přivodil tak dovozcům ropy další silný (negativní) nabídkový šok. Tento týden bude pro trhy dluhopisů zajímavý a to přesto, že na programu není ani zdaleka tolik aukcí jako v uplynulém týdnu. Trhy budou pochopitelně sledovat to, jak se vyvíjí rozhovory o restrukturalizaci řeckého dluhu, přičemž velmi atraktivní bude i ve středu zasedání Fedu, resp. tiskovka jeho šéfa.