Ani postupné devizové intervence (letos celkem za 80 mld. USD), ani postupné navyšování úrokových sazeb (až do dneška celkem o 550 bazických bodů) nedokázaly bránit tlaku na v zásadě komoditní měnu, která čelí nejen drastickému výprodeji ropy, ale i sankcím západních ekonomik a nákladům souvisejícím s (polo)válečným konfliktem. Rubl je však velmi specifickou (čti zranitelnou) měnou i z jiných důvodů. Ruské obyvatelstvo, ale i podnikatelé vycvičeni minulými zkušenostmi, zejména pak ruským státním defaultem a následným kolapsem bankovního systém v roce 1998, totiž mají tendenci velkou část svých úspor či zisků vyvádět mimo Ruskou federaci. Výsledkem je obrovský odliv kapitálu ze země, který například v tomto roce může dosáhnout více než 100 miliard dolarů.Kromě toho však obyvatelstvo pamatující divoká 90. léta zvládá i jiný instinkt a to rychle konvertovat znehodnocující domácí měnu do měny cizí a to nejlépe do dolarů. To vše se nyní děje a Rusko tomu musí včas čelit, neboť pokud rychle nezíská alespoň částečně zpět ztracenou důvěru v domácí měnu, může vystavit problémům nejen reálnou ekonomiku (skrze vysoké úroky), ale především finanční systém (skrze odliv depozit a eventuální bankroty).