Kromě řady zajímavých údajů nás totiž v pátek čekají americké statistiky z trhu práce. Právě ty přitom mohou být negativně ovlivněny tím, že část federálních úřadů zhruba tři týdny nepracovala naplno. Výrazně slabší přírůstek z trhu amerického práce by mohl přibrzdit divergenci, která započala mezi dolarovými a eurovými úrokovými sazbami.

Pro trhy přitom v tomto ohledu budou klíčová nejenom data, ale i čtvrteční zasedání ECB. To totiž dostalo po překvapivém propadu inflace v eurozóně nový - daleko silnější - náboj. Do hry se totiž dostaly úvahy, zdali ECB nebude již na tomto zasedání na další pád inflace (na 0,7 %) nucena zareagovat dalším uvolněním měnové politiky - např. reprezentovaným snížením oficiální repo sazby o dalších 25 bazických bodů. My s jejím poklesem na nové historické dno (0,25 %) prozatím nepočítáme, avšak s čím lze počítat je zřejmě velmi holubičí rétorika ze strany prezidenta ECB Draghiho. Ta přitom může napovědět, zdali k něčemu takovému může třeba dojít ve zbytku roku.

Pozornost českých trhů, především pak toho devizového, se od výsledků voleb nicméně zcela jistě začne přesouvat k blížícímu se zasedání ČNB. Tak jako v předchozích dvou případech bude bankovní rada hlasovat o tom, zdali k dalšímu uvolnění měnových podmínek bude zapotřebí aktivovat nový nástroj měnové politiky - intervence proti české koruně. Ačkoliv ČNB nyní ještě zřetelněji podstřeluje svůj inflační cíl, tak konjunkturální data zveřejněná od poslední makro prognózy dopadla vesměs lépe, než ČNB i trhy očekávaly (viz např. výsledek HDP či PMI). Z tohoto důvodu se domníváme, že aktivace politiky devizových intervencí opět těsně neprojde, čemuž nahrává i opatrná rétorika českých centrálních bankéřů.

Jan Čermák
Analytik ČSOB