Co mají přitom polský, řecký a španělský propad cen aktiv společného? Nejistotu. Nejistotu ohledně toho, jaký mandát dá veřejnost současným či příštím tvůrcům hospodářské politiky k důležitým rozhodnutím, která mohou ovlivnit chování dotyčných ekonomik na roky dopředu.
Na tomto místě jsme již včera ráno vcelku obsáhle psali o Polsku po prezidentských volbách a nejistotě, kterou přináší vítězství kandidáta konzervativní opozice před důležitějšími parlamentními volbami na podzim. O Řecku, kde nedávno zvolená vládní strana stále řeší dilema, zdali být spíše věrná svým předvolebním slibům či raději kývnout na “doporučení” věřitelů, píšeme rovněž neustále. A Španělsko? Politická nejistota zde silně narostla po překvapivých (víkendových) výsledcích u voleb do regionálních zastupitelstev. V nich utrpěly značné ztráty tradiční strany na obou stranách politického spektra, přičemž mandáty naopak získaly nedávno zrozené strany s velmi populistickými tóny. Výsledkem je, že dnes nikdo neví, jak bude vypadat španělský parlament po důležitých volbách naplánovaných na konec tohoto roku.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV