První indicie o přehřátí ekonomiky se dostaví hned poté, co se vydáte prakticky jakýmkoliv směrem autem. Na každé jen trochu větší komunikaci se pohybuje až nezvyklé množství kamiónů. To svědčí nejen o tom, že snaha domácích elit udělat z Čechů skrze investiční pobídky a podhodnocenou korunu národ řidičů a skladníků slavila úspěch, ale také, že konjunktura v Evropě a u nás sílí a zboží se přepravuje všemi směry.
Další mikroekonomickou známkou, že sýpky jsou plné a přišla doba hojnosti, jsou pak plné hotely, penziony a restaurace. Neplatí to samozřejmě paušálně, ale “zážitek” z turisticky atraktivnějších míst v ČR je takový, že lidé nemají hluboko do kapsy a turistický průmysl jen kvete. Nedílnou součástí tohoto dojmu je pak to, že provozovatelé českých rekreačních a restauračních zařízení již našli to, čemu makroekonomové po anglicku říkají “pricing power”, aneb že se nestydí zvedat ceny svých služeb.
A konečně, nedílnou součástí přehřáté ekonomiky jsou nejen zvyšující se ceny služeb a také třeba formující se bubliny na trzích aktiv. Perličkou z letní dovolené na toto téma byl nechtěný poslech několika minutové seriózní reportáže na hlavní české veřejnoprávní rozhlasové stanici o tom, jak běžní lidé v ČR mohou “investovat” do bitcoinů.
Možná, že jsou vaše (mikro) dojmy z letní dovolené v českých zemích jiné, ale dovolím si pochybovat o tom, že byste dospěli k zásadně jinému (makroekonomickému) úsudku. Neboli že v naší ekonomice je slabá poptávka, ceny stagnují, a tudíž je žádoucí, aby úrokové sazby byly co nejdéle blízko nuly a koruna byla pokud možno co nejslabší.
Jan Čermák
finanční analytik
autor: PV