Tento rodák z Rychtářova u moravského Vyškova toho přitom za svůj život stihl více než Jára Cimrman, a to bez nadsázky. Narodil se v roce 1868 a jeho start do života nebyl zrovna slibný. Pocházel z chudé rodiny, která ho nemohla dlouho držet na studiích a dokonce se tak tak dostal na gymnázium – zkoušející ho prý označil za „osla k pohledání“. 

Aby mohl pokračovat ve studiích i po maturitě a nezatěžoval svou rodinu, rozhodl se pro dráhu kněze. A farářem se skutečně stal, stejně jako organizátorem společenského a spolkového života v Ostravě nebo aktivním novinářem. 

Už jako student bohosloví se nesmírně zaujal pro Orient – ten, který znal z četby Bible, ale zajímal ho i ten, který existoval na přelomu 19. a 20. století. Po dlouhém shánění prostředků se v roce 1895 mohl vypravit do Palestiny na tamní proslulou Jeruzalémskou biblickou školu, kterou provozovali francouzští dominikáni. Vedle toho si doplňoval znalost arabštiny u místního sazeče a hebrejštinu zas piloval u rabína. 

Zkoumal okolí Jeruzaléma a pilně ho srovnával s tím, co znal ze Starého a Nového zákona. Vypravil se i do Egypta, na Sinajský poloostrov do míst, kde Bůh podle tradice seslal Izraelitům Desatero a pak zas cestoval na opačnou stranu, do Zajordánska, aby prozkoumal druhou část trasy Exodu.