Obávají se však nyní, že Putin místo všemi požadovaného odepření podpory separatistům hodlá do jejich zmenšující se enklávy vyslat ruské jednotky pod průhlednou záminkou jakési „mírové mise“, jak v Kyjevě sdělil i generální tajemník Severoatlantické aliance Rasmussen.
To by také pomohlo vysvětlit – jak tvrdí někteří britští experti, například Roger Boyes v deníku The Times - že ruské protisankce, tedy zákaz dovozu potravin z Evropské unie i řady západních zemí, nejsou tou nejbolestivější „odvetou“ za západní sankce.
Tou by nepochybně bylo uzavření kohoutů na ropovodech a plynovodech, či odsun ruských financí ze západních finančních trhů, jako reakce na další kolo mezinárodních sankcí po nějakých nových ruských agresivních krocích. Jakoby si to Moskva nyní nechávala v záloze.
Co se týče onoho ruského embarga na dovoz potravin, Britové podle médií věří, že to poškodí především samotné ruské spotřebitele a nikoliv britské firmy. Toto tvrzení je opodstatněno skutečností, že britský export potravin do Ruska podle statistiků - a na rozdíl třeba od Polska či pobaltských republik, nebo i třeba Itálie, které tam vyvážejí řádově mnohem více - tvoří pouze dvě desetiny procenta celkového britského vývozu a to v hodnotě pouhých 32 milionů liber ročně.
Ohledně zpráv, že Rusko nyní hledá náhradní zdroje importu například masa v jižní Americe, experti ovšem naznačují, že by to mohlo být opatřením nikoliv jen dočasným, a evropští exportéři by se měli poohlédnout po jiných exportních trzích. Z Moskvy ovšem přicházejí i signály, že Putinova vláda touží po dosažení potravinové soběstačnosti, což už kdysi vedlo k nedostatku všeho možného v sovětských obchodech, neboť moderní svět takto nefunguje.
Britští ekonomové ovšem zároveň pokazují na skutečnost, že oni ruská odvetná opatření bez potíží snesou i proto, že britská ekonomika letos dosáhne podle mezinárodních institucí tempa růstu ve výši nad tři procenta ročně, tedy nejvíce ze zemí skupiny G7 a nějaké desetiny procenta tedy nebudou hrát žádnou velkou roli.
Horší pro Evropskou unii by byla ona zmíněná podstatnější protiopatření ve formě uzavření ropovodů a plynovodů, což by ovšem opět zároveň nejvíce poškodilo samo Rusko, jehož hospodářství je stále ještě založeno na exportu surovin s malou přidanou hodnotou.
Britové se ovšem více obávají jiného nyní zmiňovaného opatření, tedy zákazu civilních letů nad územím Ruska, což by aerolinie i cestující stálo více peněz, vzhledem k odklonění letů od nejkratší trasy, například do Asie. Zákaz by však měl nepříznivý dopad i pro Rusko. Aeroflot by totiž přišel o příjem ve výši zhruba 300 milionů dolarů ročně, ve formě poplatků aerolinií za přelety.
Vzhledem k bankrotu aerolinky Dobrolet, létající z Moskvy na Krym, kvůli zrušení leasingové dohody na letadla se západní firmou, byl by tedy i zákaz letů nad Ruskem dalším drahým gestem Putinova vzdoru vůči odporu světa proti jeho politice násilné obnovy bývalé sovětské říše.
Rusko sice není Sovětský svaz co do vojenské síly, ale Britové se zlobí, že mnohé země v bohaté a zlenivělé Evropě zas nechápou, že by měly vydávat víc na vlastní obranu.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz
