Při 50 procentní účasti však není rozdíl tří tisíc hlasů tak velký, jak se čekalo a konzervativci už prohlásili, že získají křeslo zpět už v květnových řádných parlamentních volbách.
Vzhledem k uvedeným číslům a ke skutečnosti, že mnozí Britové mají ve zvyku doplňovací volby před blížícími se řádnými podceňovat, mohli by konzervativci, podle expertů, vítězství UKIPu opravdu zvrátit. Už zejména proto, že britská ekonomika vykazuje největší růst v celé unii, což vláda neopomíná spolu s požadavky na reformy unie voličům zdůrazňovat, zatímco ekonomický program UKIPu je velmi levicový a nerealistický.
Stává se tedy směs xenofobie a levicového hospodářství UKIPu poněkud méně atraktivní? Experti tvrdí, že nevraživost vůči cizincům, tedy jak unijním migrantům za prací, tak i imigrantům, hlavně z Asie a Afriky, je nyní po letech krize značná ve všech vrstvách společnosti, což však zastírá politická korektnost.
Tuto nevraživost přiživují i média zveřejňováním statistik, jako například, že jen v roce 2012 Británie udělila občanství 193.000 imigrantů, tedy dvakrát více než Francie, o deset procent více než rok předtím a nejvíce v unii, z toho pak třetině osob z indického subkontinentu. Statistiky také ukazují, že téměř 70 procent voličů UKIPu by chtělo návrat do situace Británie před třiceti lety, tedy téměř bez přistěhovaleckého problému, což je prostě jen nerealistická nostalgie.
Odborníci však také předpovídají, že UKIP by mohla získat ve volbách další poslance, když odebere voliče pravici i levici – a možná jich bude mít i dvacítku. Ve sněmovně bude ovšem poslanců ještě dalších šest stovek a tak voliči UKIPu – podle statistik organizace YouGov 47 procent z řad konzervativců a 32 procent z řad labouristů – jen obě strany oslabí (i když konzervativci tvrdí, že voliči UKIPu by takto umožnili vítězství labouristů) ale nebude jich zas tak mnoho.
Mezitím britská vláda a více než tři čtvrtiny podnikatelů poukazují na to, že program UKIPu, tedy vystoupení z Evropské unie by zemi tvrdě postihlo, neboť ta reprezentuje 80 procent britského zahraničního obchodu. Tvrdí však zároveň, že trvají na reformách unie a pokud Francie a Itálie nezavedou tvrdé škrty, aby snížily své zadlužení vyšší než 50 procent HDP, eurozóna se hospodářsky hned tak nevzpamatuje a s ní zabrzdí i britský rekordní tříprocentní růst.
Pokud by to nastalo ještě před květnovými volbami, voličů UKIP by přirozeně opět přibylo. Neočekávaný spojenec pro požadavek premiéra Camerona omezit migraci se nyní objevil ve Francii v osobě ex-prezidenta Sarkozyho, který hodlá znovu kandidovat a prohlásil, že se unie rozpadne, pokud nevrátí členským zemím 50 procent pravomocí.
Pohrozil též, že Francie bude unii bojkotovat, dokud nezruší tzv. Schengenský systém, prý zodpovědný za nadměrné přistěhovalectví do Francie zvenčí unie. Omezení by se ovšem netýkala občanů členských zemí, takže Cameron by měl spojence jen zčásti. Pokud by ale obě země v tomto směru spojily síly, UKIP i Le Penovci by téměř ztratili důvod existence.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Český rozhlas
