Andrej Babiš ztratil svůj dřívější silný politický vliv. Jeho údajně apolitická iniciativa, která se objevila – ne náhodou - záhy poté, měla být prý reakcí na neutuchající problém s korupcí a myšlenkovou vyprázdněností naší politické scény. Bohudík jen naivním nebylo od samého počátku zřejmé, kam tato akce směřuje. Ztrátu politického vlivu bylo potřeba kompenzovat cílenou kampaní za účelem získání přímé politické moci. Vývoj v rámci „hnutí“ ANO 2011 to ostatně jednoznačně dokazuje.

Nutno podotknout, že myšlenková vyprázdněnost je vlastní nejen aktuální špičkové politické garnituře, ale především Andreji Babišovi samotnému (jak paradoxní, když proti ní sám brojí). V podstatě to i on sám bezelstně přiznává, když popisuje zaměření projektu ANO 2011. Nenabízí vize, ideje, koncepty či řešení. Nedokáže určit, kam by tento politický subjekt měl patřit. Zřejmě volně pluje v prostoru někde mezi Sládkem, komunisty, Bobošíkovou a Dělnickou stranou. Ne že by nutně musel být subjekt striktně zaškatulkovatelný, ale určité zařazení a především čitelnost jsou pro voliče nutné. V tomto případě však není možné jej zařadit opravdu nikam. Andrej Babiš a jeho přisluhovací ansámbl si vystačí s několika populistickým výkřiky (zejména o korupci) a širokou finanční podporou zabezpečující kvalitní marketing. O vše ostatní se postará již jen přihlouplost některých českých voličů.