Obyčejným fyzicky pracujícím vůbec nic. Jsou vydáni na milost a nemilost soukromým majitelům firem a dodržování zák. práce je již minulostí. Velké i menší podniky přešly do rukou soukromým vlastníkům a zisk ve velké většině jde do ciziny. A tam, kde by to mohlo něco přinést, jako je dodržování základních lidských práv, jde jen o virtuální realitu. Například podal jsem stížnost na dodržování lidských práv k Ústavnímu soudu zároveň s návrhem na zrušení §29 Ústavního zák., který stanoví povinnost při jednání u ústavního soudu mít subjekt s právním vzděláním a tím je porušena úmluva o ochraně lidských práv čl.6 odst.3 písm.c) ve spojení s LZPS čl.37 odst.2 a odst.3 rovnost před zákonem. Odpověď mě došla, že musím mít do dvaceti dnů právníka. Tedy tento orgán, který má dohlížet na dodržování lidských práv, žádným způsobem nedoložil, zda moje žádost je či není správná, jenom požaduje, že moji žádost musí podat právník. Takže než začneme kritizovat druhé státy o dodržování lidských práv, měli bychom si zamést před vlastním prahem. Když si vezmeme nepřiměřeně dlouhou dobu projednávání případu - porušení čl.6.odst.1 Úmluvy, porušení čl.38 odst.2 Listiny atd., tak nemluvme, že jsme právní a demokratický stát. Je toho víc, na co by se dalo poukazovat, ale to je na celý rozbor.