Tehdy se totiž v amerických mediích, jež publikovala převážně příznivé příspěvky, optimisticky vítající příjezd našeho prezidenta, vyskytly též názory – sice jen okrajově, které se však k jeho návštěvě stavěly vyhraněně kriticky, urážlivě, pomlouvačně až nenávistně i zcela otevřeně nepřátelsky – např. z řad některých kruhů slovenské luďácké emigrace, nedostatečně ukojených restituentů, nesmiřitelných antikomunistů, neschopných pochopit Havlův způsob vyrovnání se s komunismem apod. Dokonce nebylo možné vyloučit ani eventualitu ohrožení života hlavy našeho státu!
Na základě nejnovějších výzkumů našich nejpřednějších veličin, včetně řady několikanásobných velvyslanců, velezkušených teoretiků všech možných oborů a nadějných a veskrze zasloužilých kandidátů nedočkavě už čekajících na budoucí vysoké a určitě lukrativní funkce; které dlouhodobě pilně provádějí v luxusních nezakouřených kavárnách, dospěla dnes naše vrcholná elita k tomuto zásadnímu verdiktu:
Každá i sebemenší urážka naší vlasti, byť se jí dopustil třeba zcela bezvýznamný pisálek ve veřejnosti úplně neznámém plátku, vyžaduje okamžitou a ráznou odvetu – v tomto námi výše uvedeném případě by tedy bývalo jedinou možnou a správnou - přímočarou a bezprostřední - tzn. dostatečně adekvátní odpovědí pouze okamžité zrušení státní návštěvy a bezodkladný odlet do vlasti!
Na základě této určitě bezelstné logiky bude tedy nyní možné jedním dovedně umístěným článkem regulovat a později i zcela zablokovat veškeré politické a hospodářské styky České republiky s vybranou zemí! V současné internetové době není nic snazšího než si najít a zaplatit schopného středoškoláka, který opakovaným publikováním vůči ČR nepřátelsky laděného článku na webu postupně přeruší všechny vazby České republiky se zahraničím. Mimořádně rychle a efektivně tak lze nakonec snadno dosáhnout úplné isolace České republiky ve světě.
Toto geniální, velmi jednoduché a přitom laciné řešení nenapadlo ani šíleného Adolfa Hitlera, když se před Mnichovem 1938 zuřivě snažil odřezat Československo od všech jeho spojenců a sympatizantů.
(Pozn.:Nezapomenutelný rada Vacátko se při objasňování zločinů vždy ptal: Cui prodest? Kdo by se asi nejvíce radoval – u nás i v Evropě, pokud by např. Miloš Zeman demonstrativně zrušil svoji návštěvu v Rusku?
V duchu uvedené logiky se skromně připojuju s návrhem na úplné zrušení diplomatického sboru a celé naší zahraniční služby jako nepotřebné. Nebylo by možná výhodnější, opět se s důvěrou uchýlit pod ochranu nějaké spřátelené mocnosti? Museli bychom sice resignovat na artikulaci našich národních zájmů a jejich ochranu, vyšlo by to i laciněji a navíc dnes již používání termínu „národní“ není v módě.)
V této souvislosti se nedivím nelíčenému odporu uvedených veleodborníků soustředěných okolo záhadného spolku „Evropských hodnot“ vůči Memorandu o založení Česko- ruského diskusního fóra, neboť se oprávněně obávají, aby se principy svobodné pluralitní diskuse zakotvené v Memorandu náhodou nakažlivě nepřenesly též do aktivit pořádaných jejich záhadným spolkem.
Memorandum vyžaduje platformu umožňující široký, otevřený a konstruktivní dialog, což je pro „Evropské hodnoty“ forma zcela nepřijatelná. Jejich preferovaným způsobem bývá pouze tzv. řízená diskuse s předem vybranými a důkladně prověřenými (kým asi?) řečníky, jejichž příspěvky bývají dopředu zkontrolovány a schváleny. Jiní slovo ani nedostávají.
Dnes už „Evropské hodnoty“ pokročily dále a ty příchozí, u nichž si není jistota, že určitě nebudou chtít ev. vystoupit a tím nejspíš ohrozit tuto„svobodnou“ tzv. řízenou diskusi, raději ani vůbec nepouštějí do sálů.
(Např. ve čtvrtek 23. 11. 2017 samozvaný ředitel Radko Hokovský osobně zabránil vstupu na konferenci svému bývalému kolegovi z evropských struktur, přestože ten byl tímto spolkem k účasti dvakrát oficiálně pozván – a to navíc i dalším spolupořadatelem – a dvakrát se řádně a včas zaregistroval. Nabubřele, bez vysvětlení důvodů, jej však tento nafoukaný polovzdělanec s charakterem mexického sňatkového podvodníka nechal vyvést – pravděpodobně si nebyl příliš jist kolegovou názorovou oddaností Evropským hodnotám. Přitom byli do sálu následně vpouštěni i neregistrovaní příchozí.)
Pozvané privilegované publikum ale nikdy nepřijde zkrátka, nedostane se mu sice slova, místo toho mu vždy hrdlo zaplní opulentní hostinou a přemírou podávaného alkoholu, jak umožňují k „Evropským hodnotám“ mimořádně štědří sponzoři (mj. prostřednictvím ministerstev zahraničí a vnitra, resp. Úřadu vlády ČR též z peněz českých daňových poplatníků.)
Převažujícím instrumentáriem působení „Evropských hodnot“ nebývá publiku široce otevřená pluralitní diskuse, nýbrž osvědčená masáž mas, indoktrinace, umné vnucování těch jedině správných myšlenek předem vybranými lektory, jiné názory jsou nežádoucí, nepřipouštějí se. Spolek sice verbálně proklamuje vznešené evropské hodnoty, v praxi (dobře placené) se hlavně zaměřuje především na kontrolu, usilovné hledání a odhalování nepřítele, podezírání, kádrování a známkování případných oponentů či plně nekonformních jedinců. (Neblaze proslulé jsou např. metody a žebříčky hodnocení výkonnosti českých europoslanců apod.) Běžná je manipulace s fakty, potlačování jiných náhledů a finálně vylučování z diskuse a nyní již i bránění v pouhé účasti; vybrané publikum je pak korumpováno lákáním na lahůdkářské požitky.
Spolek se slovně hlásí k obraně liberální demokracie a podpoře politické kultury u nás, k inkluzi, ale např. místo svobodného dialogu fakticky prosazuje výhradně monolog jednoho názoru, ostatní vylučuje, separuje, nestydí se diskriminovat odlišné ani fyzicky. Nepsaným úkolem spolku je i utajovaná snaha prosadit po volbách (které nedopadnou podle jeho představ) dodatečně záměrné úpravy výsledků těchto demokratických voleb. I k těmto účelům slouží jejich bohatý rozpočet v řádu miliónů, velkoryse dotovaný ze zahraničních a domácích zdrojů.
Znají štědří sponzoři jaké neevropské a nedemokratické hodnoty a falešné neetické způsoby pocházející spíše z arsenálu někdejších bolševických a nacistických režimů prostřednictvím tohoto zmíněného spolku skutečně podporují?
Jan Šolta
Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
autor: PV
