Vzájemné rozhovory se po vzletných a všeobecných proklamacích, případně po shodných prohlášeních o tom, která dědictví pravicových vlád hodlají obě strany zrušit, dostala na tenký led financování předvolebních slibů a hned se objevily rozpory.

Největším oříškem je otázka zvyšování daní, a to jak progresivního zdanění fyzických osob, tak zavedení speciální sektorové daně pro firmy z bankovnictví, energetiky a telekomunikací, se kterým přišla ČSSD. Hnutí ANO – zcela v souladu s podnikatelskými zájmy svého zakladatele a faktického majitele – odmítá obojí. Přitom ale trvá na snížení nižší sazby DPH z 15 na 10 %. Na námitku, kde na to všechno vzít, odpovídá člen expertního týmu ANO pro finance Jaroslav Faltýnek – původní profesí agronom – že stát by měl šetřit a lépe vybírat daně, což v případě výběru DPH může činit 6 miliard. Ovšem ČSSD namítá, že snížení dolní sazby DPH bude znamenat mínus 40 miliard.

Další ještě neurčitější nápad ANO představuje návrh na 10% snížení provozních výdajů všech resortů, které by se nedotklo platů státních zaměstnanců a investic. O tom je sociální demokracie ochotna se bavit. Zda to všechno bude stačit na splnění aspoň části předvolebních slibů ČSSD, včetně například slíbené vyšší valorizace penzí o celou inflaci, je více než sporné. Narovnání důchodů by podle propočtů ČSSD stálo asi 8 miliard.