Klíčovou otázkou za této situace je co se stane po volbě. Jsou dvě možnosti:  v nejlepším případě rozpolcení a chaos budou hlubší a útočnější; v nejhorším krize vstoupí do nového stádia –zneuznání výsledku voleb poraženou stranou. Amerika se octne bez autoritativního prezidenta.

Abychom pochopili, jak k tomu může dojít, je třeba si připomenout, že  volby prezidenta USA jsou nepřímé, tzn. že president není volen občany, ale kolegiem volitelů, které tvoří zástupci jednotlivých států Unie. Nevyhrává ten, kdo dostane nejvíce hlasů, ale ten, komu se podaří zvítězit ve státech,  které mu zajistí prostou většinu zástupců ve sboru volitelů. Těch je celkem 538 a jsou přiděleni státům zhruba podle počtu obyvatel. Kdyby všichni voliči v Kalifornii a v New Yorku volili proti Trumpovi, jak se očekává, nebylo by to rozhodující, ačkoli jde o státy s velkým počtem zástupců. Ale kdyby 51 procent voličů v tak zvaných „kolísavých“ státech, kterých je asi tucet, dalo svoji důvěru Trumpovi, bude mít potřebnou většinu ve sboru volitelů a získá druhý mandát. To se stalo v roce 2016 a je veliká možnost, že dojde k repríze, protože právě v těchto státech postižených vývozem práce do Číny  je Trumpova voličská základna.

Demokraté si uvědomují toto nebezpečí, které je umocněné třemi skutečnostmi. Na Joe Bindenovi  je čím dál víc znát rychlý pokles jeho intelektuálních schopností. Kamala Harris, případná viceprezidentka, vypadla z volební kampaně již v prosinci loňského roku, kdy její oblíbenost mezi demokraty klesla na 3,4%. Jelikož demokraté tvoří zhruba polovinu obyvatelstva to znamená, že méně než 2% Američanů by ji chtělo za prezidentku až by se Binden ze zdravotních důvodů vzdal úřadu. Ti prozíravější z demokratické elity očekávají, že podpora, kterou strana dává totalitárnímu Black Lives  Matter a fašistické Antifa, zákonitě vyvolá bumerangový účinek ve prospěch Donalda Trumpa.

Není proto divu, že se vedení strany připravuje na odmítnutí a zneuznání volebního výsledku, k čemuž Hilary Clintonová veřejně vyzvala stranu. Strategický plán demokratů zahrnuje čtyři fáze.

V první, která se právě odehrává, pomiňme co vidíme na otevřené scéně, je to obvyklé šou; vše důležité se nyní děje v zákulisí. Tam demokraté pod záminkou pandemie koronaviru usilují o to, aby možnost volit poštou se stala když ne jediným, tak hlavním volebním způsobem; musíme dbát na lidské zdraví, nesmíme připustit žádné riziko, hlásají v novinách a na obrazovkách. Cílem je udělat průlom do Trumpovy bašty a vyfouknout mu jeden či dva státy. Volba poštou totiž  dává větší možnost podvádět při falšování seznamů voličů a při sčítání hlasů. Pravidla a předpisy se liší stát od státu a jsou děravé. Například ve Virginii při podání žádosti o volební kartu k předčasné volbě nemusíte předložit žádné osobní dokumenty ani udat datum a místo narození,  a do rubriky bydliště můžete napsat, že jste bezdomovec. Nakonec postačí uvést jenom číslo sociálního pojištění, které může být falešné nebo nepravé. Některé státy rozesílají volební lístky na všechna jména na seznamu obyvatel, čímž umožňují tisícům zemřelých volit z hrobu.