Na rozdíl od svých arabských sousedů příchozí vyznavači nejstaršího monoteistického náboženství na světě totiž dokázali zúrodnit pustiny. Negevská poušť o rozloze 10 400 km2 je toho pádným důkazem. Přitom první výsledky geologických průzkumů nebyly povzbudivé, protože zdejší půdu tvořily z 80% písek, zbytek jíl, soli a spraše.

Izraelci však dokázali zázrak. V šedesátých letech zde vybudovali rozsáhlé důmyslné zavlažovací zařízení a zúrodnili na 56 tisíc hektarů nehostinné půdy. Později zde žilo na 55 tisíc vesničanů, kteří produkovali, ovoce, zeleninu, mléčné výrobky a maso. Negevská poušť ovšem nebyla jedinou oblastí, kterou přivedli Židé k životu. Zavlažovací zařízení budovali i v jiných nehostinných oblastech své vlasti a písečné plochy měnili v úrodné zemědělské oblasti.