To totiž dalo najevo, že se mu nelíbí současné uspořádání Evropy, které lze ovšem změnit jediným způsobem – válkou. Například výhružky předsedy zahraničního výboru ruské státní Dumy Konstantina Kosačeva ukrajinským scénářem Lotyšsku svědčí o tom, že nikoliv. Je to stejné, jako když Adolf Hitler a jeho pochopové hrozili Československu v roce 1938 kvůli údajnému útisku německé menšiny vojenským útokem.

Již soudruh bývalý kágébák Vladimír Putin litoval rozpadu Sovětského svazu, který považuje za největší geopolitickou chybu v historii. Jeho poradce pak vyhrožoval Estonsku a Lotyšsku válkou kvůli ruské menšině, Kosačev pak kvůli tomu samému varoval Lotyšsko před ukrajinským scénářem. Po parlamentních volbách, které vyhrály prozápadní síly, se násilím hrozilo z Moskvy rovněž Moldavsku.

To všechno jsou důkazy toho, že Rusko se nesmířilo se ztrátou svého postavení v této oblasti a snaží se ho i za cenu válek, násilí a teroru získat zpátky. Problém ovšem je, že o nějakou kremelskou knutu obyvatelstvo Pobaltí a dalších dříve Ruskem okupovaných zemí ve velké většině nestojí. Rusové tedy nemají jinou šanci než začít válčit za pomocí svých pátých kolon.