Představa, že by 30. ledna Němci slavili výročí uchopení moci nacisty a Adolfem Hitlerem, ke kterému došlo v roce 1933, je děsivá. A to, přesto že by jimi kancléřka Angela Merkelová pohrdala. Ovšem německé radnice by byly jiného názoru a třeba ta mnichovská by připravila velkolepé oslavy výročí, kdy se vůdce ujal moci. Ano, sice byly chyby a omyly, ovšem náš zlatej Áda přece postavil dálnice, dál lidem práci, zlikvidoval nezaměstnanost a také posílal dělníky na rekreaci. To je naštěstí fikce, ovšem v současném Rusku je něco podobného realitou.

Prezident Vladimír Putin sice podle článku Petry Procházkové v Lidových novinách z 31. října letošního roku VŘSR či přesněji řečeno bolševickým pučem pohrdá, jenomže v mnoha regionech jsou jiného názoru. A někde se dokonce na oslavách této hrůzy podílejí i místní městské úřady. Například v Krasnojarské oblasti byl odhalen další památník Lenina a v jednom městě bylo náměstí pojmenované Stoletím Velkého Října. Čili se veřejně konají oslavy teroru, zločinu a násilí. Je také smutné, že Kreml stále odmítá pohřbít mumii zločince a syfilitika Vladimíra Iljiče Uljanova, později zvaného Lenina, která je ostudou Rudého náměstí v Moskvě. On totiž vůdce ruské komunistické revoluce v roce 1917, od níž dnes uplynulo sto let, nebyl žádným protipólem zlého Stalina, ale rovněž masovým vrahem, který má na svědomí miliony lidských životů. To dokazuje kniha Dmitrije Volkogonova Lenin počátek teroru. Vůbec VŘSR je počátkem zla, na konci kterého bylo minimálně sto milionů (podle některých historiků až 200 milionů) zavražděných lidí, jenom proto, že patřili k nesprávné třídě. Nacisté zabíjeli lidi z rasových důvodů, komunisté pak z třídních, mezi těmito zločineckými organizacemi není rozdílu.

Bolševici svrhli cara, ale zachovali carismus

Samotné tvrzení o státu dělníků a rolníků bylo mimo realitu. Bolševici život chudých lidí nezlepšili. Viz jeden z důkazů uvedený v knize Dějiny Ruska 20. století, díl I. Dělníkův plat byl v roce 1913 reálně vyšší než v roce 1940 a doloženo je to přesvědčivě na množství zboží, které se dalo z platů koupit. Nehledě na to, že za cara byly obchody dobře zásobeny a o potraviny nebyla nouze, kdežto ve třicátých letech za Stalina byl chleba na příděl a kupující na něj stáli hodinové fronty. Samozřejmě ani carské Rusko nebylo dokonalé a při hladomoru v letech 1891 – 92 zemřelo na 375 tisíc lidí. Jenomže za komunistů se počet hladových obětí počítal na miliony.

Jak trefně poukázal Tomáš Garrigue Masaryk, bolševici v Rusku svrhli cara, ale zachovali carismus. Chudí zůstali, akorát carské bojary nahradila rudá vrchnost. Jinak se nezměnilo nic a dělníci se zemědělci žili dál v obrovské chudobě.